Vuosttaščájálmasa rájes golggotmánu 9 beaivvi - lea Beaivváš Sámi Našunálateáhter mátkkoštan Skoavdnji čájálmasain Norggas, Ruoŧas ja Suomas. Geahččit leat bures vuosttá váldán dan maid leat oaidnán ja gullan. Nu leat teáhterárvvoštallit maid dahkan, go čájálmas lea ožžon hirbmat buriid árvosániid, go omd čállet ahte «sevdnjes goalus čájálmas čájehuvvo hui earenoamáš buori ja jáhkehahtti vuogi mielde». Sánit mat sakka illudahttet min teáhterhoavdda gii fargga lea heaitimin. Ja dal nogaige maid mátki, guokte dievvá čájálmasaiguin Oslos.

Foto/Govven: Hans Olof Utsi
Egil Keskitalo, Ida Løken Valkeapää

Vuosttaščájálmasa rájes golggotmánu 9. beaivvi Guovdageainnus, lea bihttá čájehuvvon earenoamáš duhtavaš gehččiide 27 gearddi, 18 iešguđetge báikkiin Davvi-Ruoŧas, Davvi-Suomas ja Finnmárkkus, Tromssas, Nordlánddas, Davvi Trøndelágas ja Oslos. Ja eai leat dušše geahččit geat leat sávvan bures boahtima čájálmassii, nu maid árvvoštallit.

«Skoavdnji lea duođai geahččanveara. Visot doaibmá nu bures, sihke neavttáriid neaktin ja ovttasdoaibman, giella ja musihkka. Visot heivehuvvon millimehtera dárkilvuođain»

Árvvoštallit ovttaoaivilis gehččiiguin

Govven/Foto: Hans Olof Utsi
Egil Keskitalo, Ingá Márjá Sarre, Heli Huovinen

Ávvira árvvoštalli Karen Anne Utsi čállá omd ná: «Skoavdnji lea duođai geahččanveara. Visot doaibmá nu bures, sihke neavttáriid neaktin ja ovttasdoaibman, giella ja musihkka. Visot heivehuvvon millimehtera dárkilvuođain». Árvvoštalli oaivvilda maid ahte Beaivváš speadjalastá nannosit servodaga eanemus tabu, heahpadis ja čihkoseamos áššiid, mat dávjá dáhpáhuvvet áibbas čiegus, bearrašiid njealji viessoseinniid siskkobealde.

NSD (Norrlänska Socialdemokraten) áviissa árvvoštalli Jan Bergsten ges čállá: «Hui fiinna jaskes dramatihkka gos bagadalli Haukur J Gunnarsson ii bala ávkkástallamis jaskesvuođa. Jaskesvuohta muitala eambbo go alla čearggas, ja addá baicca gehččiide stuorát saji veardádallat iežaset dovdduid dáhpáhusaide lávddi alde». NSD rámiida maiddái lávddi, čuovggaid ja jietnalágideami, ja namuha maiddái simultánatekstema čájálmasas. Čájálmas lei tekstejuvvon dárogillii ruoŧa bealde, ja doaimmai NSD árvvoštalli mielas eahpitkeahttá hui bures, go čállá: «…manná hirpmástuhtti bures čuovvut sámegielcealkagiid dárogillii, almmá massit bihtá sisdoalu.»

Scenekunst.no rámiidii maiddái bihtá go árvvoštalli Ragnhild Freng Dale gii lei geahččame vuosttaščájálmasas cealká ahte ii leat sevdnjes bihttá veahkaválddálašvuođa birra ruovttuin, muhto baicca bihkkasevdnjes bihttá. Son čálii earret eará ahte «teáhter han lea neaktin ja duođalašvuohta searválaga, ja go bihtá duogáš lea balddonasmuitaleapmi, de šaddá dat sihke dáiddalaččat buorren ja boktá maiddái sosiálalaččat. Skoavdnji čuohcá dovdduide –ja sávašin ahte mii beassat dovdat njuorraneami boahttevaš teáhterbihtáin maiddái». Su mielas doaibmá maid simultánateksten hui bures, mii lei ođđadárogillii vuosttaščájálmasas (árvvoštallan PDF-hámis).

Klassekampen, Ida Lou Larsen bokte, guhte oinnii čájálmasa Det Norske Teatret:is, oaivvilda Skoavdnji “… govvida agibeaivválaš váivves áššiid nu mot bearašveagalváldima, rohcošemiid ja inseasta, suorggahahtti ja duođalaš vuogi mielde, muhto seammás sisttisdoallá čájálmas soames lágan myhtalaš máidnunvuohki …”. Viidásat čállá Lou Larsen ahte: “Čájálmasa čeahpes guhtta neavttára, ráhkadit jáhkehahtti, realisttalaš olbmuid …”. Ja go guoskka dasa ahte leahkit erenoamáš lávdedáidagis, de ii gal Skoavdnji das spiehkas: “Nu mot dábálaččat Beaivvážin – earálágan ja gelddolaš lávdedáidda”.

Loahpa bajimusas

Skoavdnji 2015 - Foto/Govven: Aslak Mikal Mienna
Bård Lie Thorbjørnsen, Haukur J. Gunnarsson, Øystein Heitmann, Frode Fjellheim (neavttárat duogábealde/skuespillerene i bakgrunnen)

Teáhterhoavda Haukur J Gunnarsson lea bagadalli bihtás, mii lea su maŋemus bagadallanbargu teáhterhoavdan Beaivvážis. Sutnje lea stuora gudnin oaččut dákkár buriid árvvoštallamiid. «Munnje lea earenoamáš suohtas heaitit hoavdan dákkár rámiin. Skoavdnji lea dieđusge dat bihttá maid mun háliidan deattuhit eanemusat alddán go lea sáhka mu estetihka birra dáppe Beaivvážis, ja danne lea earenoamáš buorre dovdu go lean olánhan dáinna.» Gunnarsson bagadalai maiddái 1994s, go teáhter buvttadii Skoavdnji bihtá, ja su vuosttaš áigodaga hoavdan Beaivvážis. Dalle árvvoštalle maiddái bihtá bajimussii. Go jearrat válljii go son Skoavdnji čájálmasain heaitit danne go lei nu rámiduvvon bihttá dalle, de lohká Gunnarsson ahte lei baicca mihá eambbo oavánis go oadjebas válga, danne go «livččen soaitit kopieret iežan bagadallanbarggus, muhto mun oaivvildan ahte mii leat nagodan ráhkadat áibbas ođđa čájálmasa dál, dan ektui go 94s dagaimet, go eanas oassi lea ođasmuvvon eará vuogi mielde. » Nie cealká Haukur J Gunnarsson, geas ii leat vel go sullii mánnu iežas áibbas maŋemus hoavdaáigodagas, gos son lea leamaš oktiibuot 15 jagi Beaivváš Sámi Našunálateáhtera 35 doaibmi áigodagas. Geahča maid dán ášši.

Ja nie nogái 2015 Skoavdnji veršuvdna, guokte dievvá čájálmása Oslos

Dá lea Skoavdnji 2015.