Álgá Pippiin

Elle Sofe lea bagadallán moadde oanehisfilmmas ja lea koreográferen máŋggaid čájálmasaid, maiddái teáhterčájálmasaid, muhto ii fal goassege bagadallan teáhterčájálmasa, na ii goit ovdal dal. Dál galgá Elle Sofe vuohččan bagadallat teáhterbihtá go dal Sámi Našunálateáhter čájeha vuosttaš sámegielat Pippi teáhterbihtá.

Dálá teáhterhoavda joatká

Sámi Našunálateáhter Beaivváš dieđiha dákko bokte ahte teáhterhoavda Rolf Degerlund joatká hoavdan vel njeallje jagi. Teáhtera stivra mearridii, stivračoahkkimis 14.09.18, ahte Degerlund joatká 01.01.20 rájes 31.12.23 rádjai.

Marte lea Pippi Nallesuohkku

Sámi Našunálateáhter Beaivváš lea vuosttaš sámi lávdi gos Pippi Nallesuohkku čájehuvvo, ja Marte Fjellheim Sarre galgá neaktit máilmmi gievrramus nieiddaža. Son illuda neaktit vuosttaš sámegielat Pippi dán máilmmis, muhto son maid illuda go dákkár mávssolaš muitalus maid Pippi ovddasta dál galgá čájehuvvot sámi mánáide ja nuoraide.

Ráđđehus mearridii ođđa visti

Bearjadaga geassemánu 22. B. 2018 dáidá leamen okta dain stuorimus ja deháleamos beivviin teáhtera historjjas go de almmuhii ráđđehus mearrádusa cegget ođđa visti teáhterii. Lea oktasašvisti Sámi joatkka- ja boazodoalloskuvllain. Stivrrajođiheaddji ja teátherhoavdá illudeaba ovttas olles sámi teáhterbirrasin.

Sámi Našunálateahtera Hedda-beivviin

Sámi Našunálateáhter válddii oasi Heddabeivviin Oslos mat lágiduvvoje geassemánu 8. B. rájes gitta sotnabeaivái geassemánu 17. B.. Maŋemus beaivve geigejuvvui Hedda-bálkašupmi, muhto dán jagi ii lean teáhter nammaduvvon. Teáhter aŋkke searvvai beivviin Oslos čájálmasain mas Áillohačča teavsttat ja luođit leat guovddážis, čájehii guktii, dáinna teáhter lihkostuvai bures.

Jallas stállu lávddis

Áilloš ja Sámi Našunálateáhter čájeha "one man band" mánáidčájálmasa "Jallas stállu" miessemánu 2. b. rájes.

Máhccan historjái

Snøfrid čájálmas vuolgá duohta dáhpáhusaiguin. Dahje lei; nu mot jo čájálmasa vuođđu, de Snøfrid maid gulla dal doložii.

Dehálaš kulturpolitihkkarat teáhtera guossis

Stuoradikki Bearaš- ja kulturkomitea ovttas Sámedikki presideanttain finadedje disdaga 20.2. Sámi Našunálateáhtera guossis. Teáhterhoavda beasaige de dehálaš kulturpolitihkkáriidda Norggas čájehit dan heajos teáhterviessodili mii teáhteris dal lea.

2018 Prográmma

Sámi Našunálateáhteris leat olles njeallje álgočájálmasa teáhterjagis 2018/19. Dasa lassin áigut maid čájehit Astrid Lindgrena Pippi Nallesuohkku vuohččan sámegillii. Oahpásnuva Beaivváža 2018 jagiin!

Johan Turi čájálmasmátki nohkan

"Johan Turi" čájálmasmátki lea dál ollašuvvan, ja dat maŋemus čájálmasat ledje ruovttulávddis Guovdageainnus, gos čájehuvve guokte rabas čájálmasa ja guokte skuvlačájálmasa.

Guđeš “Vinduer” čájálmassii!

Geassemánu 15. beaivvi - Heddabeivviid oktavuođas - lei "Vinduer" čájálmasas álgočájálmas, iige leat eará dadjat go ahte dat manái earenoamáš bures! Ja sihke geahččit ja árvvoštallit liikoje bihtái - mii maid galgá čájehuvvot dáppe davvin.

Teáhtervisti ohcamuš geigejuvvon

Teáhtervisti ohcamuš geigejuvvon Álttás 13.1.2014 gos earát eará Sámediggepresideanta ja teáhtera stivrrajođiheaddji ja -hoavda leigga.

…danne go dat riggudatta Norgga

The following is an excerpt.

Mari Boine ja Bjørn SundquistDovddus neavttár Bjørn Sundquist doarju, mu maid Mari Boine, girječálli Mikael Niemi, Norgga Riksteater hoavda Ellen Horn, nubbe dovddus norgga neavttár Nils Ole Oftebro ja 55 eará kulturbargit ja -berošteaddjit, sihke Sámis, Norggas, Suomas ja Ruoŧas. Maid sii dorjot? Na, jurdaga ahte Beaivváš Sámi Našunálateáhter galgá oažžut ođđa teáhtervisti.