Earenoamaš fiinna Rievssatčivga gearggus čájálmasmátkái

Eearenoamáš fiinna Rievssatčivga, nu čállá Ságat aviissa árvvoštalli maŋŋel álgočájálmasa. Sámi Našunáláteáhter Beaivváš lea ilus go mis fas lea čájálmasa mii heive buohkaide; sihke nuoraide, rávisolbmuide ja earenoamážit min nuoramusaide. Guovdageainnus ledje gaskal 4e ja 500is geahččame čájálmasa! Ja dál leat gergosat johtát "Rievssatčivggain" ja vuosttaš bisáneapmi lea Kárášjogas.

Buresboahtin máilmmipremierii!

Gosa lea Rievssatčivgga fiinna bivttas šaddan? Gosa lea jávkan, leago oktage dan suoládan?.. ja giison dat sáhttá leat? Vuolgge mielde máinnasmáilbmái ja Rievssatčivgga mátkái, ohcat su biktasa, man eatnistis oaččui, dalle go riegádii.

Gulaskuddancealkámuš – NOU 2016:8 Váibmogiella

Sámi Našunalateáhter Beaivváš rámida sámi giellalávdegotti buori barggu dán mávssolaš áššis, ja doarju daid árvalusaid mat leat ovddiduvvon, muhto oaidnit ahte dáidda- ja kulturoassi ii leat gieđahallon guorahallamis.

Rievssatčivga-girji almmuhuvvo

Čálli Jens Martin Mienna almmuha sihke dábálaš girjji ja jietnagirjji Rievssatčivgga birra: "Gii suoládii rievssatčivgga biktasa?"

Nuorat, gea dá!

Leatgo nuorraolmmoš, gaskkal 15-29 jagi? Leatgo goassege bargan backstage-bargguid ja háliidat oahppat eanet? It leat skuvllas dahje barggus? Na, de gal soaitá Euorpean Junior Backstage Technicians juste fal dunnje! Oza mátkestipeandda ja vuolgge mielde dán prošektii!

Rievssatčivga boahtá beassážiidda

Sámi Nášunalateáhter Beaivváš bargagoahta dál ođđa čájálmasain, ja dán háve ráhkadišgoahtit máinnasčájálmasa "Rievssatčivga" mii heive buohkaide. Lea dramatihkkára Jens Martin Mienna vuosttáš teáhterbihttá.

Fámolaš ja vilddas

Čáppá ja fámolaš konseartačájálmas mii čuozai dovdduide, nu dadje oallusat sis geat vásihedje ávvokonsearta Jielemen aavoe Olavshallenis, Troanddimis . "Kraft og galskap" leat sánit maid Adresseavisen atná sin konseartaárvvoštallamis. Dál bovdet gehččiid Stormen Konseartavissui, Bådåddjos.

Lihkku beivviin Sápmi!

Sámi nášunalateáhter Beaivváš sávvá buohkaide lihkku beivviin, ja lihkku 100 jagi ávvudemiin! Mii illudit odne čájehit min ávvonkonsearta, Jielemen aavoe - Eallima illu.

Mii gávdnot. Mii leat. Mii boahtit ain gávdnot.

Dál eai leat galle beaivvi ovdalgo beassat ovttas ávvudit Troandimis, gosa sápmelaččat miehtá sámi fas čoahkkanit 100 jagi maŋŋel dan vuosttaš čoahkkima mii dollui juste fal Troandimis. Ja mii illudit ávvokonsertii Jielemen Aavoe mas beassat vásihit sihke čáppa lávddi, čáppa šuoŋaid, čáppa - muhto maid duođalaš sániid ja čeahpes dánsejeddjiid.

Vihtta álgočájálmasa

Olles vihtta álgočájálmasa galget buvttaduvvot dán teáhteráigodagas, ja vuosttáš lea juo dál moatti vahku geahčen; namalassii Jiemelen aavoe. Nubbe álgočájálmas lea beassášvahkus, ja de besset earenoamažit mánát návddašit ođđa máidnasa; man Jens Martin Mienna lea čállan

Jielemen aavoe álggaha ođđa teáhterjagi

Ávvokonsearta Jielemen aavoe lea Sámi Nášunalteáhtera vuosttáš álgočájálmas dán teáhteráigodagas, ja čájehuvvoge vuohččan Sámi álbmotbeaivvi, Tråante2017 doaluid oktavuođas. Lea stuora illu ja gudni go maiddái min gonagasbárra lea boatime álgočájálmassii mii lea juo dievvan.

Teáhter stuora ávvokonsearttain

Guovvamánu 6. B. 1917 dollui vuosttaš almmolaš sámi váldočoahkkin Troandimis ja dal 100 jagi maŋŋel ávvuduvvo dát stuorrát, ea. ea. Beaivváš Sámi Našunálateáhterin gii ovttas beakkáneamos sámi artisttaiguin ja KORK čuojahanjoavkkuin, čájeha ávvokonseartta Jielemen Aavoe Olavshallenis.

Plupp lávke teáhterlávdái

Lullisámiid teáhter Åarjelhsaemien teatere čájeha vuohččan daid beivviid mánáidčájálmasa gos dovddus karaktevra Plupp lea guovddážis, Sámi Našunálateáhter lea mielbuvttadeaddji. Dovddus “Beaivváš” ámadajot leat oaidnimis, lávddis. Ja ea. ea. bagadallistuolus

Faskehii árvvoštalliid bálkkašumi

Norgga árvvoštalliidsearvi, teáhter, musihkka ja dánsun ossodat, geigii Beaivváš Sámi Našunálateáhtera ja teáhterčájálmasa Vidas Extremas 2015-2016 árvvoštalliid bálkkašumi čakčamánu 29. B. 2016.

Guohpabáidnon buvttadusálgu

De dal álggi Mávssaheapmi čájálmasa buvttadus smávvát, golggotmánu dan jagi lea čájálmasas álgočájálmas. Buvttadus álggi erenoamáš birrasis.

Vidas Extremas gullá doložiidda

Vidas Extremas lea dal geavvan listui maid teáhter an rokkasta ja čájeha go áigu muitalit maid teáhter lea buvttadan “don dolin” rájes. Čájálmas mii oaččui nu buriid árvosániid ja maid olbmot duođai liikoje, lea dal šaddan historján.

Roahttobivdi lea luovos

Njukčamánu 16. B. bijai Beaivváš luovos Roahttobivdi mánáidgárddiide Guovdageainnus. Eará sániin, Egil Keskitalo čájehii vuohččan klassihkalaš ja dovddus máidnasa Hamelna Roahttobivdi sámegillii, na goit muitalusteáhter veršuvnnas. Maŋŋel ávvuduvvui dát sáfttain ja gáfiin. Ja roahttogáhkuin.

Guoimmuheaddji, gábas Mary ođđa čájálmasain

Go Mary Sarre guoimmuha Gába čájálmasas, de dáhpáhuvvo sihke musihkain ja suohtastallamin. Ja nissonolbmuid čiegusvuođaiguin. Ja diehttelasat maid fávrros dievdduiguin, muhto go sin álgá guorahallát, de eai aŋkke anit masage. Bures boahtin Áhku Power ironalaš máilbmái, mii govvida suohttasiid ja bárttiid min eallimis.

Almmuhii 2016 prográmma

Duorastaga 17.12. lei teáhter ja ođđa teáhterhoavda bovden teáhtera 2016 prográmma almmuheapmái. Dát maid Sámi Našunálateáhter čájeha boahtte jagi lea Beaivváža ulbmil ektui; teáhter galgá ráhkadit ja čájehit teáhtera buohkaide, báikkálaččat, guovlulaččat, Sámis ja maiddái gaskariikkalaččat.

Buorre árvosánát bihkkasevdnjes čájálmas loahpai

Vuosttaščájálmasa rájes golggotmánu 9 beaivvi - lea Beaivváš Sámi Našunálateáhter mátkkoštan Skoavdnji čájálmasain Norggas, Ruoŧas ja Suomas. Geahččit leat bures vuosttá váldán dan maid leat oaidnán ja gullan. Nu leat teáhterárvvoštallit maid dahkan, go čájálmas lea ožžon hirbmat buriid árvosániid, go omd čállet ahte «sevdnjes goalus čájálmas čájehuvvo hui earenoamáš buori ja jáhkehahtti vuogi mielde». Sánit mat sakka illudahttet min teáhterhoavdda gii fargga lea heaitimin. Ja dal nogaige maid mátki, guokte dievvá čájálmasaiguin Oslos.

Bivnnuhis jiepma gearggái Beaivvážis

Bivnnuhis jiepma, Niilá, lea dal geargán Beaivvážis. Njukčamánu 2015 álgorájus ja gittá vel maŋŋel beassážiid lea son ja dát eará davvi jiekŋaábi eallit guoimmuhan máŋgasa miehta sámi.

Olu buorre boahtimis

Olbmot leat dal čoagganan fas buvttadit teáhtera. Jiepma (njuorjjočivggaš) dramáhtalaš ja varalaš dilis, mánáid mielas árvideames guoimmuheaddji, lea mii vuolggaha Beaivváš-jagi. Nuppádassii čavččabeallai, de ges beassat oaidnit ovddeš Beaivváš buvttadusa mii fas lea ilgadasat guvlui, mas fokus lea bearášveagaválddálašvuohta.

Rolf Degerlund šadda ođđa teáhterhoavda

Beaivváš Sámi Našunálateáhtera stivra virgáibijai ikte duor. 4.12. Rolf Degerlund ođđa teáhterhoavdan Beaivvážis. Son joatká go dalá hoavda Haukur J. Gunnarsson guođđá Beaivváža ođđajagimánu 1. B., 2016is ja galgá de doaibmat 4 jahkedoaimma (åremål).

Teáhtervisti ohcamuš geigejuvvon

Teáhtervisti ohcamuš geigejuvvon Álttás 13.1.2014 gos earát eará Sámediggepresideanta ja teáhtera stivrrajođiheaddji ja -hoavda leigga.

…danne go dat riggudatta Norgga

The following is an excerpt.

Mari Boine ja Bjørn SundquistDovddus neavttár Bjørn Sundquist doarju, mu maid Mari Boine, girječálli Mikael Niemi, Norgga Riksteater hoavda Ellen Horn, nubbe dovddus norgga neavttár Nils Ole Oftebro ja 55 eará kulturbargit ja -berošteaddjit, sihke Sámis, Norggas, Suomas ja Ruoŧas. Maid sii dorjot? Na, jurdaga ahte Beaivváš Sámi Našunálateáhter galgá oažžut ođđa teáhtervisti.