Beaivváš lea dal geasseluomus gitta sullii borgemánu gaskkamuddui. Seammás almmuhuvvo ođđa neahttasiidu.

Beaivváš Sámi Našunálateáhter almmolaš logo
Beaivváš Sámi Našunálateáhter almmolaš logo

Vaikko máŋga Beaivváš-bargit leat bargame dal geasset, de Beaivváš almmolaččat “manna biddjui”, geassái, gitta sullii borgemánu gaskkamuddui. Ja de, njuolga 3 buvttadusaide, Leahkit, Skoavdnji ja Dager under. Leahkit čájálmasas Beaivváš mátkkošta FRIKAR-joavkkuin, viidát Davvi-Norggas, čakčamánus, Mosjøenis lulde gitta Levdnjii davvin (Leavnnjas aŋkke loahpahuvvo mátki). Golggot- ja skábmamánu lea fas Skoavdnji vuorru, mátkkošta miehtá Sámi. Beaivváš ovttasbargá Ferske Scener nammasaš teáhterjoavkkuin ja Hålogaland teáhterin Dager under čájálmasain (dieđut dušše dárogillii). Lea oaidnimis Hålogaland Teáhteris/Romssas, loahpageahčen čakčamánus ja sullii mánu.

Na johttiba Leahkit ja Skoavdnji.

Muhto ovdal buot daid, ođđa neahttasiidu; Beaivváš almmuhan otne geassemánu 29. B. ođđa neahttasiiddu. Ođđa sisdoallu das lea ea. ea. listtu mii čájeha buot maid Beaivváš lea buvttadan dán rájes go teáhter álggahuvvui, 1981, sihke čájálmasaid maid ieš lea buvttadan, muhto maiddái ovttasbarggu buvttadusat. Hápmi lea ođas, sisdoallu earret namuhuvvon listtu, galgá an ođastuvvot ja buoriduvvot, mihttu lea nákcet viežžat buot ovddeš áššiid mat lea almmuhuvvon, ja maiddái čájálmasdieđuid ja čájálmasgovaid.

Beaivváš sávvá buohkaide buori geasi, oaidnaleapmái luođis, hallingdánssus ja soaiggus.