Snøfrid čájálmas vuolgá duohta dáhpáhusaiguin. Dahje lei; nu mot jo čájálmasa vuođđu, de Snøfrid maid gulla dal doložii.

govven: Johan Mathis Gaup

Snøfrid čájálmas vuolgá duohta historjjálaš dáhpáhusaiguin. Dramatihkkár Arne Berggren lea lohkan ja iskan Snorre muitalusa ja geahččalan gávnnahit mii dat oktiibuot dáhpáhuvai ovdalgo Harald čohkkii Norgga oktan riikan. Ja dien čiekŋudeamis ráhkadan muitalusa sámi teáhterlávdái. Dahje ráhkadii. Dahje vulggii; nu mot čájálmasa vuođđu lea, mii gullá historjái, de gullá čájálmas maid dal doložii.

Maŋemus čájálmas čájehuvvo dáppe ruovttus Sámis, Kárášjogas, duorastaga njukčamánu 1. B.. Oktan dáinna čájálmasain čájehuvvoje oktiibuot 25 rabas čájálmasa, ja dasa lassin muhtin skuvlačájálmasa ja geahččalančájálmasa. Čájálmas čájehuvvui 21 iešguđet báikkiin, dáppe davvin, Norggas, Ruoŧas ja Suomas, ja lullelis, Troanddimis, Hamaris ja Oslos. Čájálmas finai golmma davimus fylkkain. Hábmeris Nordlánddas čájálmas ii čájehuvvon mu mot lei plánejuvvon, dan sivas go teáhterbusse ii doaibman dien beaivve ja geavai divohahkii ja de šállošahtti ii ollen finadit Hamsun-guovddážis, Hábmer sullos.

Leat olu olbmot geahččan čájálmasa. Teáhterhoavda Rolf Degerlund doaivu Snøfrid čájálmasa sisdoallu lei oallugiid miela mielde ja lea sihkar ahte máŋgasat duhtaduvvo go de besse oaidnit čájálmasa.

Lea ovddeš teáhterhoavda Haukur J. Gunnarsson guhte bagadii čájálmasa ja su veagas ledje ea. ea. lávdehábmejeaddji Bård Lie Thorbjørnsen, bivttashábmejeaddji Berit Marit Hætta ja čuovgahábmejeaddji Steinar Lohne.

Dás oainnát eanet das mii ii leat šat, muhto lei.

Dá muhtin govat čájálmasas.