Olbmot leat dal čoagganan fas buvttadit teáhtera. Jiepma (njuorjjočivggaš) dramáhtalaš ja varalaš dilis, mánáid mielas árvideames guoimmuheaddji, lea mii vuolggaha Beaivváš-jagi. Nuppádassii čavččabeallai, de ges beassat oaidnit ovddeš Beaivváš buvttadusa mii fas lea ilgadasat guvlui, mas fokus lea bearášveagaválddálašvuohta.

Govva/Photo: Aslak Mikal Mienna

Olbmot leat dal čoagganan fas buvttadit teáhtera. Jiepma (njuorjjočivggaš) dramáhtalaš ja varalaš dilis, mánáid mielas árvideames guoimmuheaddji, lea mii vuolggaha Beaivváš-jagi. Nuppádassii čavččabeallai, de ges beassat oaidnit ovddeš Beaivváš buvttadusa mii fas lea ilgadasat guvlui, mas fokus lea bearášveagaválddálašvuohta. Beaivváš seaguha iežas hip-hop prošektii ovttas mayaálbmogin ja luohtedánsui ea. ea. Frikar joavkkuin ja mátkkošta miehta davvin, Ruoššas ja maiddái Indias iešguđege čájálmasain. Bures boahtin fas miellagiddevaš Beaivváš áigodahkii.

Ođđa jahki, ja gelddolaš ođđa buvttadusaiguin álggahit vuos Njuorju Niilá bihtáin, mii ii goassege ovdal leat buvttaduvvon teáhterlávddi váste. “Snorre Sel” lea girji mii almmuhuvvui 1941. Girječálli Frithjof Sælen čálii girjji vuosteháhkun dasa go duiskalaččat válde riika, iežaset háldui. Dat lea girjjálašvuođa historjjálaš mielamiel máinnas, muhto maiddái mánáide ja bearrašiidda, hearvás, hilbes čájálmas sámegillii. Go Beaivváš buvttada dán bihtá, de gártá juogalagaš čalmmusteapmin  nuppi máilmmisoađi loahpaheapmái 1945s– juste 70 jagi dassái (bivttastevdnegat Sara Kander, kollasje Mienna/Beaivváš, duo olgešbealde, muđui govat áššis, Mienna/Beaivváš).

Leat čieža neavttárat čájálmasas, 3as dain vuosttaš geardde Beaivvážis, leat Marte Fjellheim Sarre, Eirik Høie Mortensen ja Heli Huovinen. Dasa lassin leat de 4 “boarana”, Mary Sarre, Egil Keskitalo, Nils Henrik Buljo, Áilloš (duo govas bajábealde, gurut rávddas Áilloš, Mortensen, Huovinen, Fjellheim Sarre, Keskitalo, Sarre ja Buljo.)

Njuorju Niila 12012015 web300-IMG 9801

Lea Haukur J. Gunnarsson gii lea mánáid- ja bearáščájálmasa bagadalli, dasa lea Halvdan Nedrejord musihka ráhkadeamen ja Sara Kander (son hápmi biktasiid Stáinnat čájálmassii Beaivvážis 2012) fas hábme somás ja gelddolaš biktasiid. Tine Thomassen lea dramatiseren girjji, girji mii, nu mot namuhuvvui, almmuhuvvui dalle go duiskkalaččat bákkuin márre riikii. Ja lea Elle Sofe Henriksen gii galgá láidestit neavttáriid rievttes mearraelliid lihkastagaide ja čuovgga galgá Steinar Lohne hábmet. (Buot namuhuvvon olbmot dá govas olgešbealde, gurut rávddas, Henriksen, Thomassen, Lohne, Gunnarsson ja Kander). Frithjof Sælena girji ii vákšojuvvon álggos, ovdal go fuobmáje ahte máinnas govahalai hui čielgasit historjjálaš dáhpáhusa: Njuorju Niilá leat “norgalaččat”, fáhkan Speažžán lea “duiskkalaččat”, jiekŋaguovža Gabbamuoddá lea “Sovjet-lihttu”, morša Skávžán -máhka lea “Englánda” ja skávlliguovttos leaba “Quislingat”.

Ii fal dušše hávskái

Beaivvážis leat muđui eará mielamiel buvttadusat earret Njuorju Niilá , mas lea álgočájálmas njukčamánu 6 beaivvi. Nubbi váldobuvttadusain lea “Skoavdnji” – mii galgá čájehuvvot fas ođđasit ja maid Inger Margrethe Olsen váidni čálii – ja Beaivváš buvttadii 1994s. Vuosttáščájálmas šaddá golggotmánu 9. beaivvi, ja dasto čájálmasmátki dan maŋŋel.  Lea 21 jagi dassážii go bihttá čájehuvvui vuohččan skábmamánu 11. beaivvi 1994, geahča 1994 čájálmasa prográmma. Ea. ea. muitala prográmma ahte čájálmasa vuolgga lea balddonasmuitalus Nuorta-Finnmárkku rittuin, ja bihtá váldofáddán lea veahkaválddálašvuohta ruovttuin.

Mayakultuvra, luohti, dánsa, hip-hop ja halling

Beaivváš lea álggahan ovttasbargguid Frikar Dansekompani joavkkuin ja Teater Innlandet. “Leahkit” čájálmasas čájehuvvo vuohččan borgemánu 24 beaivvi Teater Innlandet Hamaris. Muđui álggahit La Danza de la Vida – Eallima dánsa, mas hip-hop, mayakultuvra ja Beaivváš lea fáddan. Ovttasbargoguoimmit leat Hætta/Lopez Production, Grupo Sotzil (Sololá, Guatemala) ja Guatemaya. Mii leat juo čađahan workshop ja seminára singuin skábmamánus diibmá. Álgočájálmas dán prošeavttas orro šaddamin guovvamánus 2016.

Eará buvttadusat

Muđui galgat čájehit diimmáš buvttadusaid “Mun lean Inanna”, “The Sound of Sápmi”, “Áillohaš – Beaivvi bárdni” ja «1814 duoddara western», duoppil dáppil jagi miehtá. Vuosttaš bihttá čájehuvvo Romssas guovvamánu 5. beaivvi, ja vel Bharat Rang Mahotsav International Theatre Festival – Indias guovvamánu 9. beaivvi ja maiddái Oslos (dáhtun ii mearriduvvon). Inanna čájálmas čájehuvvui maid Guatemalas skábmamánus. “The Sound of Sápmi” čájálmas galgá čájehuvvot nuoraidskuvllahasaide Guovdageainnus ja čájehuvvo maid Álttás guovvamánu 6. beaivvi. Muđui lea mearriduvvon ahte Áillohaš-čájálmas galgá čájehuvvot sihke Ruoššas ja Suomas, ja muđui Norggas ja Japánas. 1814-čájálmas, gos Statsteáhter neavttárat ja Beaivváš neavttár nektet, čájehuvvo Vinterlys nammasaš festiválas, Nordland teáhter hálddus, guovvamánu 7. B.. Dat namuhuvvon čájálmasat soitet šaddat eará  sajiin maid čájehuvvot. Dasa lassin lea ovttasbargu gaskkal Beaivváža, Hålogaland Teater ja Ferske Scener; “Dagen under” buvttadusain maid Arne Lygre lea čállán. Vuosttaščájálmas lea Romssas čakčamánu 24 beaivvi.

Smávva teáhterfestivála beassážiid

Nu go diibmá, de áigut Beaivvážis maiddái dán jagi ráhkadit teáhterprográmma beassášmárkaniidda Guovdageainnus. Doppe čájehit “Njuorju Niilá, “Mun lean Inanna” ja “The Sound of Sápmi”. Eambbo dieđut daid birra ilbmet.

Eanet Njuorju Niilá birra

Na de lea muitalus: Niilá lea unna njuorjjočivggaš (jiepma) ja lea hui sáhkkii, son liiko čohkkát ja speadjalastit iežas jieŋas. Muhtin beaivvi boahtiba skávlliguovttos Biráš ja Boreš girddi. Soai dájuheaba Niilá iežaska mielde guhkás eret ruovttus, jiekŋaguovžža Gabbamuottá lusa, gii háliida njuorjjočivgga borrat. Ja Gabbamuoddá lea maid lohpidan oasi skávlliide. Muhto okta eará, guhte lea buot váráleamos ealli – fáhkan Speažžán – maiddái háliidivččii njuorjjočivggain reahttadit. Son lea juo ovddežis  borran Niilá áhči. Guhkkin doppe dan stuora ábis ferte Niilá birget ieš okto. Son nu háliidivččii eatni lusa, go doppe lea buot buoremus eallit, muhto maid galgá go leat nu ollu várálaččat su birra. Ii oba soaitte ge vejolažžan?

Dán čállágis gávnnat čohkkejuvvon dieđuid jiema birra, Njuorju Niilá birra, dasa lassin lea dás maid dárkilis dieđut čájálmasmátki birra, mii lea na (čájálmas bistá su 45 minuhtta).:

Bear./Fre. 6.3., Guovdageaidnu/Kautokeino
Lávv./Lør. 7.3. Guovdageaidnu/Kautokeino
Dis./Tirs. 10.3. Kárášjohka/Karasjok
Duor./Tors. 12.3. Vuonnabahta/Varangerbotn
Bear./Fre. 13.3. Deatnu/Tana
Lávv./Lør. 14.3. Ohcejohka/Utsjoki
Sotn./Søn. 15.3. Anár/Inari
Duor./Tors. 19.3. Johkamohki/Jokkmokk
Bear./Fre. 20.3. Giron/Kiruna
Lávv./Lør. 21.3., Heahttá/Enontekiö
Dis./Tirs. 24.3., Áltá/Alta
(fuom: čájálmasat Olmmáivákkis ja Romssas leat sirdojuvvon máŋŋel beassážiid)

Beassážat,Guovdageainnus
Duor./Tors. 9.4., Romsa/Tromsø
Bear./Fre. 10.4., Olmmáivággi/Manndalen

Duon govas eanas olbmot čátnot buvttadussii.