BSNT_logo_graa_ingenbakgrunn_april_2016

Sámi Našunálateáhter Beaivváš (SNTB) lea Guovdageainnus, Finnmárkkus, Norggas. Beaivváš Sámi Našunálateáhter lea áidna ámmát institušuvdna Davviriikkain gos álo adno sámegiella lávdegiellan. Teáhter lea johtinteáhter, máŋgii jagis mátkkoštit miehta Sámi, sihke Norggas, Ruoŧas ja Suomas, muhtomin maiddái Ruoššas. Dasa lassin johtá Beaivváš dávjá eará riikkain čalmmustahttit Sámi kultuvrra maiddái internašunála dásis.


Ulbmilat:

  • Leahkit olles sámi álbmoga našunálateáhterin.
  • Ráhkadit teáhtermuosáhusaid buot sámi ássanguovlluin.
  • Leahkit dehálaš kulturguoddin sámi historjja ja identitehta ovddas.
  • Gáhttet sámegielaid. Buot buvttadeamit leat sámegillii. Teáhtera mihttomearri lea sáhttit atnit buot sámegielaid min doaimmas. Dasa lassin eanas teáhtera čájálmasain tekstejuvvot dárogillii ja eaŋgalasgillii.
  • Addit lávdedáiddamuosáhusaid mat čájehit máilbmái vásáhusaid ja muitalusaid Sámis.
  • Dikšut ođđa teáhterjienaid. Teáhter háliida iežas barggu- ja ovttasbargguin earáiguin ráhkadit ođđa sámi dramátihka.
  • Leahkit mielde das ahte sámegielat neavttárat rekrutterejuvvojit ja váldet oahpu.
  • Leahkit dehálaš arená luohte-/musihkkateáhtera váste Sámis ja doallat erenoamaš ovddasvástádusa sámi musihkkaárbevieru, luođi, ovddas. Teáhter galgá sámi luohte-/ musihkkateáhtera addit gehččiide olles Davviriikkain, muhto maiddái ovdánahttit sámi musihkkateáhtera iešguhtet hámiide
  • Leahkit ofelašteáhterin eará eamiálbmogiidda olles máilmmis.

Historjá

Sámi Našunálateáhter Beaivváš (SNTB) ásahuvvái álggus friddjajoavkun. Beaivváš riegádii ovtta dain inteansa muttus áigodagas ođđa Norgga historjjás – go Ráđđehus áiggui dulvadit Álttá/Guovdageaineanu, ja šattai dramáhtalaš deaivideapmi gaskal našunála válddi ja miellačájeheddjiid Sis-Finnmárkkus. Nuorra, kulturpolitihkalaš berošteaddjit Guovdageainnu birrasis, ráhkadedje teáhtera ja dovddus čájálmasa “Min duoddarat” 1981s. 1987s vuođđuduvai Beaivváš oasus fitnodahkan (O/S), 1991s beasai Sámi teáhter jahkásaš postii Norgga stádabušeahtas, ja 1993s definerejuvvui Beaivváš Norgga našunála teáhterinstitušuvdnan seamma láhkái go Nationalteatret, Det Norske Teatret ja Den Nationale Scene. Teáhtera jahkásašdoarjja 2018s, lea 21,1 miljovnna ruvnno, ja Sámi Našunálateáhter Beaivváš lea odne Sámedikki bušeahtahálddašeami vuolde. Teáhteris ledje jagi 2017s oktiibuot 21 jahkebarggu, 5,6 jahkebarggu leat hálddahus ja dat eará lea dáiddalaš buvttadeapmi. Teáhteris leat 16 fásta bargi – eará jahkebarggut leat eanaš freelance kulturbargit (neavttárat, bagadallit, musihkkarat, hábmejeaddjit jna.) eanaš oanehisáigge bargit iešguhtege buvttadusain. Teáhtera doaibma lea Guovdageainnu Kulturviesus, muhto 2005 rájes leat bargagoahtán ožžodit iežamet sámi teáhtera vistti Guovdageidnui. Ja 2018is mearriduvvui viimmat ahte galgá huksejuvvot ođđa teáhtervisti mii galga leat oktasaš vistti sámi joatkka-ja boazodoalloskuvllain. Teáhtera gehččiidlohku dábálaš jagis lea sullii 10-12000 geahčči. 2017s čájeheimmet 99 čájálmasa 40 sajis (iežamet buvttadeamit ja ovttas earáiguin). Teáhteris bargat dássedit ovddidemiin ja buoridemiin, vai doaimmahus olaha eambbo gehččiid. Eanet dieđut teáhtera visttebargguid- ja teáhtera boahttevaš doaimmaid birra leat dás: Sámi Našunálateáhter Beaivváš lea máŋgga geardde evttohuvvon Norgga deháleamos teáhterbálkkašupmái, Hedda-bálkkašupmái, ja lea maid ožžon dan ja evttohuvvui jagi 2012 suorggis “earenoamáš dáiddalaš bargguin”. Evttohusa ákkastallamis namuhedje ahte Sámi Našunálateáhter Beaivváš “atna lávdedáidaga hukset mávssolaš šaldi sámi ja dáru kultuvrra gaskki”. 2000s oaččui teáhter buoremus lávde- ja bivttashábmema bálkkašumi “Vølund Saga” čájálmasa ovddas, Aage Gaup ja Berit Marit Hætta bokte. Anitta Suikkarii evttohuvvui 2013s suorggis “buoremus nisson oalgedoaibmarolla”. 2016s oaččui teáhter bálkašumi suorggis “earenoamáš dáiddalaš bargguin” Vidas Extremas čájálmasain, dát čájálmas oaččui maid Teáhterárvvoštalliid bákašumi 2015/16.

Turnédoaibma – rájakeahtes teáhter

Beaivváš lea rájakeahtes teáhter. Sihke visuála ovdanbuktima, sisdoalu ja hámi ektui – muhto maiddái geográfalaččat. Earret Riksteatret ii leat oktage eará teáhter mii mátkkošta čájálmasaiguin Norggas eanet go maid Beaivváš dahká. Ja ii oktage eará teáhter mátkkošta eambbo olgoriikkas go sámi našunálateáhter. Beaivváš Sámi Našunálateáhter johtá mihá eanet, ja ollu eará máŋggalágaš lávddiin, go eará kulturásahusat dahket. Teáhter lea našunála, muhto ovdanbuktá čájálmasaid ollu báikegottiin, vuosttažettiin Davviriikkain, muhto maiddái riikkaidgaskasažžat sirkumpolára ovttastusas. Juohke jagi johtá Beaivváš Sámi Našunálateáhter eambbo go 28 000 km čájálmasmátkkiin Sámis/Davviriikkain. Dat lea seamma go mátkkoštit Oslo – Beijing – Oslo guokte geardde.  Beaivváš lea maid riikkaidgaskasaš dásis rámiduvvon teáhter-doaimmaheaddjin, earret eará Norgga Olgoriikadepartemeantta ovttasbargguid oktavuođas. Riikat gos teáhter lea čájehan čájálmasaid leat earret eará; Kalaallit Nunaatas, Islánddas, Baskereatnamat Espánnjas, Estteeatnamis, Indias, Nepalas, Bangladeshas, Japánas ja Guatemalas. Danne lea teáhter ožžon áiggiid mielde nana gelbbolašvuođa mii guoská teáhterfágalaš ovttasbargguide, ja čájálmasmátkedoaimmaide rastá riikarájiid ja iešguđetlágán álbmogiid ja kultuvrraid.