2017 čavčča geigejuvvui Jon Tombre:ii girji gos muitaluvvui muhtin ruoŧa professora birra gii vulggii Sápmái 1920 loguin kártet sámi náli, dalle go galge suddjet buhtis vilges náli. Boađus dien dagus dal bealgoalmmát jagi maŋŋel lea teáhterčájálmas Olbmot, maid Jon Tombre lea hábmen ja bagadan.

Jon Tombre – Folk/Olbmot

Loga mat dán girjji, dajai teáhterhoavda Rolf Degerlund. Mun válddán girjji mielde Beijingii. Lea čakčamánnu 2017, doppe lean bagadallame Kiinná neavttáriid. Velohalan iežan hoteallalanjas ja logan nállebiologiija birra. Muhtin professor vulggii Sápmái 1920 loguin kártet sámi náli. Nu lei dalle go galge suddjet dan buhtis vilges náli, mii professora oaivila mielas lei ruoŧa nálli. Dalle galge dieđalaččat duođaštit sihke daid buhtis-  ja daid seaguhus náliid. Sámiálbmoga navde oanehisoaivvahat-, measta dego elliid šládjan. Dan áiggui professora duođaštit. Čálli Lars Göran Pettersson addá munnje teáhterbihtá čállosa. Mun logan dan, seammás go gielaheamet barggán kiinnálaš neavttáriiguin. Nappo geahččalan juobe bargat, go vikkan garvit vuđolaš  čilgehusaid ja máŋggalágan sániid. Háliidivččen ahte mii ovttas vásihat juoidá, rastá giellarájiid. Beijing lea nu issoras stuora gávpot ja mearehis báhkas. Bivastuvadettiin čálistan guhkes maila Rolfii ja Lars Göranii. Mu mielas eat galgga gáržžidit fáttá dušše Sámi ja Ruoŧa professora birra, muhto baicca miehtá buot, stuorát oktavuođas. Lars Göran dutkagoahtá viidásabbo.

Auschwitza gassakámmár musihka

Olbmot ja Beaivváš Polenis, Auschwitz Arbeit macht frei

Beannotjagi maŋŋel,  geassemánu 2019 lean muhtin hoteallas Krakowis. Doppe leat buohkat sámi našunálateáhtera bargit, veahka lea oahppomátkkis. Ja nu báhkka. Mis gaibagahpirat oaivvis, muhtimis lea cowboy-háhtta, buohkain beaivváščalbmeláset, gárvodan geasseládje, bivastuvvon, váiban, jaskes veahka. Beaivvi miehtá leat leamaš Auschwitzas. Arbeit macht frei – bargu addá friddjavuođa – stuora ruovdebustávaiguin čállojuvvon álbmotgoddinleairra uskkádaga bajábealde. Doppe daid beakkán visttiin leat gáržžuhan lanjas latnjii. Olbmot miehtá máilmmi leat boahtán ja vázzet ráidun lanjas latnji. Ofelaš hupmá dássedit. Dákko lávejedje čuojahit. Maid? Čuojahedje go sii? Sii fertejedje čuojahit musihka jaskkodahttit sin geat dohko bohte, dáppe čohkkáje čuojahanjovkkožat. Gal dii fal lehpet oaidnán govain? Dan áigge sii čuojahedje hui dovddus áigeguovdilis musihka. Musihka čuojahedje ja olbmot odjo go sirrejuvvo ieš guđet guvlui, muhtimat gassakámmárii, soapmásat fas bargagohte dakkaviđe. Gassakámmára uskkádagas čuojahedje wienerválssa, Brahms ja Beethoven.

Olbmot ja Beaivváš Krakow hoetallas workshop

Ja mii ges vulggiimet viidásabbot dán nohkameahttun beaivvi. Oinniimet daid olbmuid bázahusaid, dávviriid, koaffariid, biktasiid, vuovttaid. Juoga ládje hui dovddus áššit, maid TV:s leat oaidnán ja vel lohkán dan birra. Muhto lea áibbas eará leahkit dáppe, duháhiid eará olbmuid searvvis ja sámi našunálateáhtera veagain. Dál lea hui dehálaš leahkit dáppe, dadjaleastá Sabine Jacobsson. Mis lea kámera hotealla čoahkkinlanjas, juohkehaš lohká iežas teavstta. Buohkat nullet skuovaid ja bálkestit daid ovtta sadjái. Leat ieš guđet lágaš skuovvamearkkat.

Ovddešáiggi suoivvanasat

Ensemble Olbmot

Skábman 2019 leat álggahan Olbmot buvttadusain. Olgun lea sevnnjodan muhto čeaskat. Mii leat mearridan njealje fátta: oaivemihtidemiide Sámis, álbmotjávkadeapmi fáŋgaleairrain, Afrihká koloniseren ja cornflakes USA:s. Mu jurdda lea ahte mii leat dálááiggis, ja nállevealaheami lassáneapmi čuovvu áiggi. Dan eat dárbbaš deattuhit. Mii leat lávdedáiddárat, mii eat leat dokumeantaristtat, journalistat, eatge politihkkárat. Eat mii sáhte neaktit álbmotgoddimiid. Dat ii leat oba vejolašge. Mis lea ealli musihkka ja lihkadeaddji čuovggat. Dán čájálmasas galggašeimmet čájehit osiid dáhpáhusain nállebiologiija olis. Mii leat bádden ja lohkat teakstaoasážiid ja lávlut ja čuojahit.  Sihke sámegillii ja dárogillii. Teáhteris lea ovttasbargu Árktalaš Fiilaharmoniijain. Njealje čuojaheaddji čuojahit  Auschwitz árgabeaimusihkka. Sii ledje áibbas dábálaš dievddut, juste dakkárat go don ja mun. Jearaldat lea ahte livččiimet go mii sin lágažat guđet vuostáiválde olbmuid doppe? Go hupmu lea nállevealaheddjiid speadjalastima birra,  jorgalahttit min iežamet guvlui. Lea sáhka movt máilmmis lea oaidnu ahte vilges nálli lea buot buoremus, ahte sis leat rievttit ovdalii earáid,  nu lea ain. Mii gohčodit daid ovddešáiggi suoivvanasat.

Olbmot

Iŋgor Ántte Áilu Gaup, Olbmot

Bagadalli bargu lea hábmet, gávdnat vugiid ja ovdanbuktimiid. Geavahit daid návccaid mat mis leat ja mat mii ieža leat. Mun jurddašan álo hámi birra, go hápmi hukse sisdoalu. Ii fal bargat guovttegávdnái, muhto ferte álohii vuhtiiváldit mii dáhpáhuvvo nuppi ektui. Leat máŋggas gáržžes lávddi alde. Mii geavahit unnán sániid ja ollu musihka ja govvasárggusráidduiguin  liiggástallat. Báhpirat lávdehápmin, olbmot lávddi alde leat guokte teknihkkara, njealje musihkkára ja čieža neavttára. Nuoramus lea 19 ja boarráseamos 64. 

Olgun čuvggodišgoahtá beaivvis beaivái ja mun čuoiggadan ja smiehtadan, dál de lea fargga, álohii lea nu. Dál mii fertet seaivut.

Mii bijadit.

Jon Tombre, bagadalli

Eanet dieđut čájálmasa birra