Ohcat dánsejeaddjiid čájálmassiiMii ohcat guokte dánsejeaddji «Ol-Tomså» čájálmassii. Áigemearri lea borgemánu 14. beaivvi.
Imaštalan hábmemisImaštalan čájálmas guovddáš olbmot deaivvadedje aitto hábmegoahtin dihte čájálmasa mii galgá vuosttaš geardde čájehuvvot čakčamánus. Čálli/bagadalli persovnnalaš vásáhus čižžeborasdávddas lea čájálmasa vuođđu, muitaluvvon Mary Sarre ja Roger Ludvigsen bokte musihkain ja neaktimiin.
Čále teáhterčájálmasa!Háliidat go čállit teáhterčájálmasa, ja čálidettiin vel oahppat dan? Dál lea dus liiba!
Huksenbarggut álggahuvvonOđđa teáhter ja skuvlavisti huksenbargu lea dal álggahuvvon, teáhterhoavda ja skuvlla rektor goivesteigga vuosttaš eananbihtáža visti viessosajis Gáhkkorčorus Guovdageainnus, otne miessemánu 2. B. 2022.
Guhkes ja bures lihkostuvvan čájálmasmátki nogaiEllos eatnu čájehuvvui vuohččan álggogeahčen guovvamánus ja dan rájes lea čájálmas johtán badjelaš guokte mánu. Dal lea maŋemus čájálmas čájehuvvon, dát dáhpáhuvai Guovdageainnus beassážiid, dievvá čájálmasain skilleduorastaga. Čájálmasas ledje gal veahá koronaváttisvuođat sihke čájálmasmátki álgogeažis ja gasku, muhto oppalaččat lea lihkostuvvan bures.
Kulturásahusat cuiggodit PutinaNorgga kulturásahusaid ja dehálaš demokráhtalaš ovddasarenaid ovddasteaddjin, mii leat hirpmahuvvan movt Putin rihkku Ukraina rivttiid leahkit iešheanalaš riikan.
Teáhtera 2022 prográmmaThe following is an excerpt.Teáhtera 2022 prográmma sáhtát dás oaidnit ja gullat videohámis, dahje pdf-hámis. Bures boahtin Sámi našunálateáhtera 2022 teáhterjahkai! PDF hámis. Áigeguovdilis čájálmasat (ja bileahtat)
Heavdni gádju guokte mánáNeavttár Mary Sarre oažžu iežas goalmmát muitalusain, Heavdni gádju guokte máná, loahpahit dálá teáhtera girjelohkanráiddu, ráidu mii álggahuvvui 2020 giđa. Muitalus dáidá leamen oahpis máŋgasiidda, lea muitaluvvon nu mot jo Sarre maid dadjá áibbas álggus, buolvvas bulvii, don dolin rájes.
Sápmelaš fillii GestapoEgil Keskitalo joatká girjemuitalusráidduin maid teáhter álggahii giđđat 2020, dal muitalusain dan birra go muhtin gávvil fillii Gestapo.
Eila ja bártnáš, ja rieban ja prinssaNeavttár Eila Ballovara Varsi lohká dá iežas maŋemus girjemuitalusa, na goit dán hávvái. Nu mot ge ovdal, boares muitalus vižžon J. Qvigstad muitalusčoakkáldagas, ja lea dan birra go bártnáš ovttas riebanin bestiiga prinssa.
Sulloža stállu Neavttár Eila Ballovara Varsi lohká fas boares muitalusa vižžon J. Qvigstad muitalusčoakkáldagas. Dán háve muitala son miellagiddevaččat muitalusa gos deaivvadit earet eará mearrastáluin, gufihttariiguin ja muhtin bahá gonagasain.
Evttoha 521 miljovnna ođđa teáhter- ja skuvlavistáiSuodjalusministtar ja olgešbellodat politihkkár finadii otne 8.9. teáhteris ja muitalii ahte ráđđehus dal evttoha 521 miljovnna ruvnno hukset teáhter- ja joatkkaskuvllavisti.
Vistehuksejeaddji válljejuvvonStatsbygg almmuhii ahte Econor AS lea válljejuvvon hukset Sámi našunálateahterii ja Sámi joatkkaskuvllii ođđa teáhter- ja skuvlavistii. Teáhtera stivrajođiheaddji ja teáhterhoavdá illudeaba.