Ođđasat

Guokte bárdni reŋgogoahtiba háldi

Árrat čakčat oidnui ja gullui Marte Fjellheim Sarre muitaleame muitalusa luntta guoktá birra go deaivvadeigga Gieddegašáhkuiguin. Dal lea fas eará lunttažiid birra muitaleame, lea Jovnna ja Niillasa birra, geat geavaiga háldi reŋgot.

Olgočájálmas álggii ilbmanit

Dán vahkku álggii dán dálvvi stuorimus buvttadusbargu, namalassii Guovžža vuoššat teáhterčájálmas, mii galgá čájehuvvot muohtagis loahpageahčen guovvamánu. Lea dieđusge Mikael Niemi beakkánis girji seamma namas mii lea vuođđun. Leif Stinnerbom galgá bagadit ja ovttas ea ea čájálmasa 10 neavttáriiguin, lea dal dát ilbmanišgoahtán.

Áilu guovžamuitalusaiguin

Iŋgor Ántte Áilu Gaup lea teáhtera girjelohkanráiddus ovdal moddi lohkan Johan Turi girjjis “Muitalus sámiid birra”. Ja dal joatká ráidu, ja Áilu maid, goalmmat geardde muitalusain Turi girjjis. Ovdal lea stálut ja gumppet leamaš "seaguhuvvon" muitalusaiguin, dán háve fas guovžžat.

Guovžža vuoššat fárre olggos

Teáhter lei plánen Guovžža vuoššat čájálmassii stuora čájálmasmátki dál dálvet, mas galggai leat álgočájálmas Oslos ja galggai johttit viidát davvin. Dál lea diet plána šluhttejuvvon covid-19 sivas, muhto dan sadjái lea mearriduvvon ahte Guovžža vuoššat čájálmas čájehuvvo olgun ja álgočájálmas lea guovvamánu 26. beaivvi, Guovdageainnus.

Áillus ođđa Johan Turi muitalus

Iŋgor Ántte Áilu Gaup lea teáhtera girjelohkanráiddus ovdal lohkan Johan Turi girjjis “Muitalus sámiid birra”. Ja dal joatká ráidu, ja Áilu lea fas válljen muitalusa seamma girjjis go daid ovddit háve.

Mearraháldi dieđiha garra dálkki

Mary Sarre nuppi girjelohkamis lea gelddolaš muitalus guolásteami garra dálkkis ja mearraháldi birra. Heive vaikko geasa. Almmuhuvvo sotnabeaivve 18.10.

Muitalus Runne birra

Egil Keskitalo joatká girjemuitalusráidduin maid teáhter lea álggahii dá giđđat 2020, dal oanehis muitalusain buori beatnaga birra mii dalle elii soađe áigge, Runne birra.

Eila luossamuitalusain

Teáhtera nuoramus neavttár Eila Ballovara Varsi lohká muitalusa “Boares luossa addá ráđi dittiide”, heive bures mánáide. Almmuhuvvo sotnabeaivve 30.8.

Marte muitala muitalusa

Go lea Marte Fjellheim Sarre vuorru lohkat girjji ovdanbuktojuvvon videos, de lea muitalus, mii heive mánáide. Marte lohka muitalusa “Andaras ja Jompa ja Gieddegašáhkut”. Almmuhuvvo sotnabeaivve 23.8.

Geigejuvvoi bálkášumi

Sámi opera masa ea. ea. Beaivváža Rawdna Carita Eira lea čállán, geigejuvvoi canadalaš teáhter, dánsa ja operabálkášupmi.

Girjelohkamat oaidnimis ja gullamis

Teáhter fállá dal muitalusaid ja fearániid girjelohkamiid bokte videohámis. Neavttárat Mary Sarre, Iŋgor Ántte Áilu Gaup ja Egil Keskitalo leat dal sihke oaidnimis ja gullamis go logadit girjji. Ja eambbo girjelohkamat dán vuogis leat boahtime.

Ođđa stivra ja jođiheaddji

Teáhtera eaiggádat, Sámediggi, Norgga Sámiid Riikasearvi, Sámi Eatnansearvi ja Guovdageainnu suohkan, čoahkkanedje ikte (15.6.2020) ja de válljeje ođđa stivrra ja ođđa stivrrajođiheaddji.

Jallas Stállu

Sámi našunálateáhtera mánáidčájálmas Jallas stállu lea oaidnimis video bokte dás, sotnabeaivve miessemánu 31. b. dii. 12:00 rájes. Čájálmasa lea Iŋgor Ántte Áilu čálistan, ja lea ge maid ieš neavttár ja muitaleaddji čájálmasas.

Stállu ja guovssahasa bárdni video

Sámi našunálateáhtera mánáidčájálmas Stállu ja guovssahas bárdni lea oaidnimis video bokte dás, sotnabeaivve miessemánu 17. b. dii. 12:00 rájes. Čájálmasa leat Anstein Mikkelsen, Edit Flåten ja Anja Flåten čállan, Mary Sarre lea muitaleaddji/neavttár

Hamelna Roahttobivdi video

Sámi našunálateáhtera mánáidčájálmas Hamelna Roahttobivdi lea dal oaidnimis video bokte dás. Čájálmas vuolgá árbeivirolaš muitalusas, čállon don dolin, Grim-vieljažiid bokte.

Gánda ja golleloddi

1984is báddii NRK Beaivváža/Hålogalandda teáhtera bearaščájálmasa Gánda ja golleloddi. Lea oaidnimis neahtás.

Ii čájet teáhtera ovdal aramusat geassái

Dal leat eiseválddit eastadan dihte corona-virus leavvama oktavuođas, mearridan ahte doaluin gos čoahkkanit olbmot nu mot omd. teáhterčájálmasain, eai galgga lágiduvvot. Teáhter doahttala eiseválddiid.

Dáiddalaš almmuhanfriddjavuođa ávvudeapmi

Mii áigut ovttas váikkuhit ahte dáiddárat ja dáiddaásahusat miehtá máilmmi ožžot hukset ja doaimmahit iežaset dáidaga mot háliidit, almmá áitimiid ja doarrádallamiid. Dat lea vuođđoriektin ja eaktun friddja ja demokráhtalaš servodagas.

Almmuhii 2020 prográmma

Teáhterhoavda lei bovden 2020 čájálmasaid bagadalliid go boahtte teáhterjahki almmuhuvvui. Ja ii ge son máššange almmuhit binnáš 2021 prográmmas, ja dán oassái lei bovden dovddus girječálli.

Eallit dahje ii

Beaivváš Sámi Našunálateáhter lea dal vuohččan ožžon saji Bearaš – ja kulturkomitea Stádabušeahta rabas gulaskuddamii. Odne (21.10.2019) beasaiga stivrajođiheaddji Lene Hansen ja teáhterhoavda Rolf Degerlund muitalit sidjiide ođđa teáhtervisti dárbbuid birra.

Stuora teáhtervisti optimisma teáhteris

Trine ja ráđđehus – Giitu. Eat goassege ovdal leat ná movttáskan. Ii goassege ovdal leat loahpalaš ja formálalaš mearrádus leamaš ná lahka. Beaivvážis vuostáiváldit 2020’i stádabušeahta ávuin.

Juoiggas Operas

Otne bearjadaga 4. B. almmuhii Det Norske Opera & Ballett bileahttavuovdima go Sámi našunálateáhter čájeha ođđasit Juoiggas čájálmas, juste fal doppe boahtte jagi borgemánus 2020.

2019 prográmma lea almmuhuvvon

Dal bearjadaga skábmamánu 30. B. dii. 12:00 almmuha Sámi Našunálateáhter 2019 teáhterprográmma. Prográmmas lea olu ođas ja miellagiddevaš ja maiddái muhtin mii ovdal lea čájehuvvon. Prográmmas lea juoga juohkehažži.

Dehálaš kulturpolitihkkarat teáhtera guossis

Stuoradikki Bearaš- ja kulturkomitea ovttas Sámedikki presideanttain finadedje disdaga 20.2. Sámi Našunálateáhtera guossis. Teáhterhoavda beasaige de dehálaš kulturpolitihkkáriidda Norggas čájehit dan heajos teáhterviessodili mii teáhteris dal lea.