Mii áigut ovttas váikkuhit ahte dáiddárat ja dáiddaásahusat miehtá máilmmi ožžot hukset ja doaimmahit iežaset dáidaga mot háliidit, almmá áitimiid ja doarrádallamiid. Dat lea vuođđoriektin ja eaktun friddja ja demokráhtalaš servodagas.

Beaivváš dedisere otná (3.3.20) Olbmot čájálmasa Álttás dán ávvudeapmái.

Dáiddalaš friddjavuohta lea áitojuvvon máilmmis. Mii eat dohkket ahte dáiddárat ja dáiddaásahusat galget dovdat iežaset vuortnuhuvvon politihkkáriin, guđet eai mieđa sin dáiddalaš oaiviliidda, – gaskaomiide dahje hápmái. Politihkalaš eiseválddit eai galgga beassat mearrádallat iešheanalaš  dáiddafágalaš mearrádusaid.

Min mihttomearri lea:

  • Doaibmat árjjalaččat ja ovttaráđálaččat go dáiddárat vásihit jávohuhttima, oaguhallama ja givssideami
  • Fuomášumiin ja dihtomielalašvuođain fuolahit dáiddalaš cealkinfriddjavuođa servodagas
  • Seailluhit dáidaga autonomiija –bealuštit jurddašeami ahte almmolaš eiseválddit eai njulgestaga galgga váldit oktavuođa dáiddasurggiid aktevrraiguin, dahje árvvoštallat dáiddáriid bargguid, dáidda- ja kulturhálddašeamis “(prinsippet om en armlengdes avstand”)

FRIDDJA DÁIDDA –dáiddalaš almmuhanfriddjavuođa ávvudeapmi lea njukčamánus 2. – 8. 2020

FRIDDJA DÁIDDA lea dáiddáriid, dáidda- ja kulturásahusaid ja -organisašuvnnaid fierpmádat

Dá lea appealla ollislaš hámis, dárogillii. Dáppe eanet dieđut.