Sidjiide guđiin lea buot, ii rievdat politihkka meastta maidege. Earáide lea sáhka eallima ja jápmima birra.

Gii gottii mu áhči lea vuostecealkámuš muhtin áhči guovdu. Áhčči guhte lea billistan iežas goruda garrá bargguin fabrihkas. Son massá rivttiid dálkasiidda ja politihkkárat unnidit su oaju. Son lea áhčči guhte eallá dakkár eallima maid ii oktage hálit gullat. Gii gottii mu áhči lea ráhkisvuođareive muhtin bártnis. Easkka dál álgá ipmirdit iežas áhči, vaikko soaitá leat beare maŋŋit.

Sámi Našunálateáhtera ovttasbarguteáhter Oslos finada dal fas Sámi Našunálateáhtera guossis, nu mot lea bargan daid maŋemus jagiid, beassážiid. Dán háve finada fas rámiduvvon čájálmasain, lea čájálmas Gii gottii mu áhči, mii buorida fálaldaga maid beassášmárkanat 2020, fállet.

Guossečájálmas – Det Norske Teatret – 12.4.2020

Emil Johnsen “Kven drap far min” – govven/foto: Dag Jenssen

Eanet čájálmasa birra

Politihkalaš dilli

Edouard Louis almmuhii boŋkkasin romána Mana dearvan Eddy Bellegueule, penšuvnnalaš muitalus iežas bajáššaddamis muhtin gilážis Fránskkas, gos son háliida luvvet iežas eret ja álgit eallima ođđasit. Girji dagahii digaštallamiid, ja muhtimat oaivvildedje ahte Louis dubmii beare garrasiid bargiidluohkáid eallima, su áhči govahallama bokte.

“Lea guhkes gaska sis guđet mearridit, sis guđet beroštit ja sidjiide geaidda dat váikkuha”.

Monologa bokte oahpásnuvvat muhtin áhčiin guhte rahča čájehit ráhkisvuođa iežas bárdnái unnivuođa rájes juo, ja guhte badjelgeahččá femininavuođa ja lei bajásgesson máskulina ovdagovain. Skuvllas heaittit govahalai nanusvuođa, homofobiija ja nállevealaheapmi lei lunddolaš dáhkun, ja alkohola leavai. Oanehis oasážiiguin bajáššaddamis dutká Edouard Louis heahpada, ráhkisvuođa ja gullevašvuođa veardádallamiiguin iežas áhči. Son almmusta muhtin servvodaga ja politihka mii billista eallima. Boađusin šaddá garra riidu politihkalaš jođiheddjiiguin Fránskkas.

FISKES VEASTAT

Gii gottii mu áhči almmuhuvvo dakkár áigodagas go Fránskkas šaddagoahtá politihkalaš stuibmi. “Fiskes veastat” lea álbmotlihkadus mii bargá dan ala ahte nuppástuhttit ekonomalaš politihkka Fránskkas. Stuimmit álggahuvvo skábmamánus 2018’s maŋŋel go ráđđehus dieđihii lasihit boaldámušdivvagiid. Sii vuostálastet ahte eanas oasi ráđđehusa vearroođastusa galget dábálaš bargit gokčat, earenoamážiid boaittobeale guovlluin.

Daid oktilis stuora erohusaid gaskkal riiggáid ja gefiid, ja dovdu njunušpolitihkkariid guovdu heive oktii Gii gotti mu áhči moaitámušaide. Teavstta bokte viggá Louis dárkkuhit man iešguđet lágaš eallin mis lea. Dan seammás diehtá son maid iežas ovdamuni leahkit dáiddárin, ja diehtá maid ahte son ii goassege ollašuva dainna.