Sámi Našunálateáhter Beaivváš  lea dál gearggus čájehit iežas njealját álgočájálmasa dán jagi, namalassii bihtá “Human Zoo”, mii čájeha kolonialisma veahkaváldegeavaheames. Čájálmasas čuovvut sámi bearraša geat vulget rabas duoddariin gáržžes guovlluide, mat ovttot ládje gáržžiduvvojit.

Press image Human Zoo 2019
Nils Henrik Buljo, Mary Sarre, Marte Fjellheim Sarre, Eila Ballovara Varsi, Anitta Suikkari (foto/govven: Per Heimly)

Álggogeahčen 1800 loguid rájes ja mealgadii 1900 loguide sáddejuvvo dihto čeardaálbmogat ja eamiálbmogat, maiddái sápmelaččat, johttit miehta Europa ja USA. Árbevirolaš biktasiiguin, lávuiguin ja bohccuiguin biddjojuvvo elliidgárddiide čájáhussan sáhkkis gehččiide.

Sáhkkiivuohta lea nana vuoibmi olbmos, mii ovddida min ipmárdusa ja dovdduid. Dat ovddida diehtagiid, teknologalaš ovdáneami ja áicanmátkkoštemiid. Sámiid ja eará eamiálbmogiid daláš čájáhusat ledje  seamma áigodagas go kolonialiseren, industriijalaš revolušuvdna ja dovddiidusdiehtaga áigodat. Sevdnjes bealli dás lei olbmuid ávkkástallan  ja nállevealaheapmi.

Čájálmas lea historjjálaš ovttasbargu gaskal Sámi Našunálateáhtera ja Nationaltheatret. Bihtá giehtačállosa lea bálkkašuvvon čálli ja dramatihkar Kathrine Nedrejord čállán, ja son lea ge juste dál Nationaltheatretis viessodramatihkar.

Dás olu eanet dieđut HUMAN ZOO čájálmas.

Press image Human Zoo 2019
Marte Fjellheim Sarre, Eila Ballovara Varsi (foto/govven: Per Heimly)