Sámi Našunálateáhter Beaivváš lea dál gearggus čájehit iežas njealját álgočájálmasa dán jagi, namalassii bihtá “Human Zoo”, mii čájeha kolonialisma veahkaváldegeavaheames. Čájálmasas čuovvut sámi bearraša geat vulget rabas duoddariin gáržžes guovlluide, mat ovttot ládje gáržžiduvvojit.
Álggogeahčen 1800 loguid rájes ja mealgadii 1900 loguide sáddejuvvo dihto čeardaálbmogat ja eamiálbmogat, maiddái sápmelaččat, johttit miehta Europa ja USA. Árbevirolaš biktasiiguin, lávuiguin ja bohccuiguin biddjojuvvo elliidgárddiide čájáhussan sáhkkis gehččiide.
Sáhkkiivuohta lea nana vuoibmi olbmos, mii ovddida min ipmárdusa ja dovdduid. Dat ovddida diehtagiid, teknologalaš ovdáneami ja áicanmátkkoštemiid. Sámiid ja eará eamiálbmogiid daláš čájáhusat ledje seamma áigodagas go kolonialiseren, industriijalaš revolušuvdna ja dovddiidusdiehtaga áigodat. Sevdnjes bealli dás lei olbmuid ávkkástallan ja nállevealaheapmi.
Čájálmas lea historjjálaš ovttasbargu gaskal Sámi Našunálateáhtera ja Nationaltheatret. Bihtá giehtačállosa lea bálkkašuvvon čálli ja dramatihkar Kathrine Nedrejord čállán, ja son lea ge juste dál Nationaltheatretis viessodramatihkar.
Dás olu eanet dieđut HUMAN ZOO čájálmas.
