Teáhter ohca ain ođđa teáhterhoavdda. Ođđa ohcanáigemearri; lea guovvamánu 28. b. 2023.

2023 čavčča šaddá Norgga eanemus gelddolaš teáhterhoavdavirgi mii lea Beaivváš Sámi Našunálateáhteris Guovdageainnus, rabas. Min ođđa teáhterhoavda beassá álggahit iežas dáiddalaš barggu ođđa teáhtervisttis mii rahpo borgemánu 2024. Ođđa teáhtervisti, mii ovttasvistida teáhtera ja joatkkaskuvlla, láhčá dili ovdánahttimii, rekrutteremii ja ođđa ja erenoamáš teáhtervásáhusaide olles sámi álbmogii.

Teáhterhoavda lea teáhtera bajimuš jođiheaddjin, ja su ovddasvástádus lea teáhtera dáiddalaš profiila mii guoská repertoára válljemii, ja oktilaččat fuolahit dáiddalašbarggu. Dasa lassin lea maiddái ovddasvástádus teáhtera bargiid ollislašvuođas ja ovdáneamis. Teáhterhoavddas lea sihke hálddahuslaš ja ekonomalaš ovddasvástádus teáhtera doaimmaide ja galgá raporteret njuolga stivrii.

Mii ohcat teáhterhoavdda geas lea nana dáhttu jođihit ja nákce ovdánahttit sámi teáhtera organisašuvnna boahtteáiggi ovdáneamis. Deattuhit maid persovnnalaš oasálastindáhtu ja buriid ovttasbargoattáldagaid čielga iešlági ektui ahte leahkit fuolaheaddjin ja movttiidahttin.

Teáhterhoavda galgá almmolaččat ovddastit teáhtera, ja sus vuordit árjjalaš beroštumi sihke báikkálaš, našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš kulturpolitihkkii, earenoamážit Sámi guovlluin. Mii fállat gelddolaš hovdenvirggi teáhteris, guovddaš Sámis. Min teáhterhoavda ferte buktit ođđa jurdagiid sámi lávdedáidagii ja bidjat čielga ja gudneáŋgiris  mihttomeriid dáidaga doaibmamušaide sámi servvodagas.

Ohcci galgá máhttit ovtta skándináviija gielain. Sámegiellamáhtolašvuohta rehkenastojuvvo earenoamáš kvalifikašuvdnan, ja eaktun lea diehtu ja máhttu sámi kultuvrras ja servvodagas. Jus ohccis ii leat sámegielmáhttu, berre son vuostáváldit sámegieloahpu fálaldaga.

Teáhterhoavdda doaibmaáigodat lea 4 jagi, mii sáhttá guhkiduvvot. Teáhterhoavdda prográmmaplánenbargu ja ráhkkaneapmi álgá, soahpamuša mielde, borgemánus 2023.

Bargobáiki lea Guovdageaidnu. Sávvámis lea ahte teáhterhoavda ásaiduvvome Guovdageidnui, muhto eat hilggo guvllolaš pendlema. Mii fuomášuhttit ahte teáhter almmuha ohcciid listtu. Ohccis lea vejolaš eaktudit almmostahttit iežas nama, muhto dan ferte čálalaččat vuođuštit, vrd almmolašlága §25.

Ohcanáigi: 28.02.23
Bálká soahpamuša mielde. Dieđuid virggi birra leat oažžumis stivrrajođiheaddjis Maria Utsis, son lea telefuvnna duohken, riŋges +47 982 55 600, dahje riŋges rekrutterenráđđeaddái Gro Møllerstad, Møllerstad rekruttering as, tlf +47 915 59 752. www.mollerstad.no siiddus geiget ohcama, ja dan fertet bargat ovdal njukčamánu dán jagi, áigemearri lea 28.2.23.

Sámi Našunálateáhter Beaivváš lea ásahuvvon Guovdageidnui, mas lea 26,5  miljovnna sturrosaš bušeahtta. Teáhter lea leamaš juo álgoálggus čájálmasmátketeáhterin Norgga, Ruoŧa ja Suoma-beal sámeguovlluin.  Sámegiella lea teáhtera lávdegiellan, teáhtera váldoáigumuša mielde. 2021:s ledje teáhteris 20 jahkedoaimma, mas 16:s leat bistevaš virggiin. Sámi našunálateáhter lea juste dál hui gelddolaš ovdánahttindásis ja fárre áibbas ođđa teáhtervistái borgemánus 2024:s.