Beassážat bohte ja manne. Beaivvážis lágidii vuosttaš geardde teáhterfestivála, oktiibuot 10 čájálmasa, buot ahkehasaide. Dasa lassin čájehii Beaivváš oasi bivttasbuvttadusas mii lea dahkon áiggiid mielde.
Beassážat bohte ja manne. Beaivvážis lágidii vuosttaš geardde teáhterfestivála, oktiibuot 10 čájálmasa, buot ahkehasaide. Dasa lassin čájehii Beaivváš oasi bivttasbuvttadusas mii lea dahkon áiggiid mielde. Festiválas ledje golbma váldobuvttadusa mat čájehuvvoje buohkat guktii Guovdageainnus ja de guokte dain finadedje maid Kárášjoga beassážiin. Ledje 2 čájálmasa/muitalusbottut mánáide/bearrašiidda Ánte Mikkel Gaup/Juffá bokte ja dasa lassin bivttasčájáhus, gos Beaivváš de beasai čájehit oasi dain biktasiin mat leat buvttaduvvon iešguđege čájálmassii máŋggaid jagiid badjel.
Teáhterčájálámasat
1814 Duoddara western (govva dá gurutbealde, Per Kjerstad ja Gard B. Eidsvold, govven Aslak Mikal Mienna, nu maiddái eará govaid dán áššis) čájehuvvui vuosttaš geardde obanassiige, dahpahuvai Thon Hoteallas Guovdageainnus, gaskavahkku 16.4.. Doppe čájehuvvui vel oktii beaivvi maŋŋel. Jurdda lei čájehit čájálmasa olgun muohta- ja jiekŋalávddis, muhto dálki bissehii dien plána, sirdojuvvui dasto hotealla sisa. Čájálmas váldojuvvui hui bures vuosttá, ledje guokte dievvá čájálmasa.
Áillohaš – Beaivvi bárdni čájálmas čájehuvvui maid guktii Guovdageainnus, Kulturviesus, gaskavahkku 16. B., ja maiddái beaivvi maŋŋel. Dát čájálmas lea jo guhka johtán, álggii Helssegis Sámi álbmotbeaivvi. Lea maid nu mot 1814 čájálmas, ođđa čájálmas, go Helssegis lei namuhuvvon beaivvi álgočájálmas. Čájálmas finadii maid Kárášjogas beassážiin, nammalassii sotnabeaivvi 20. B.
Mun lean duhát jagi čájálmasas ledje maid guokte čájálmasa Guovdageainnus, guhkesbearjadaga ja 1. Beassášbeaivvi. Ja čájálmas maid finadii Kárášjoga beassážiin, skilleduorastaga čájehuvvui doppe, de lei ge maid das Norggapremieara. Čájálmas lea maid áibbas ođđa čájálmas, das lei fas álgočájálmas Upmis, álgogeahčen njukčamánu.
Mánáide lei Beaivváš viežžan Ánte Mikkel Gaup ja Juffá (dá gurut bealde), guokte čájálmasa/máinnasbottut addojuvvo dán bokte mánáide/bearrašiidda. Juffá lei duorastaga Kulturviesus, hui geasuheaddji lei. Beaivvi maŋŋel lei Ánte Mikkel Gaup ceggen iežas nástegoađi, gos de muitalasttii muitalusa nástegovaid vuođul. Dát čájehuvvui LES-vistis.
Bivttasčájáhus
Olu fiinna ja somás biktasat, hámat ja dohkkát, mat leat ráhkaduvvon iešguđet čájálmasaide áiggi mielde, ledje oaidnimis Guovdageainnu Kulturviesus miehta beassážiid. Dát gullet sihke rávisolbmo, muhto maid mánáidčájálmasaide.
Muđui
Beaivvážis lei festiválakantuvra Kulturviesus, gos jo Beaivváš dábálaččat doallá viesu. Doppe lei ceggejuvvon kaféafálaldat, ja dasa lassin go biktasat ja sullasaččat čájehuvvoje, de maid ledje olu govat oaidnimis. Sullii 600-700 olbmo finadedje geahččame iešguđege čájálmasa, dasa lassin ledje olbmot maid geahččame bivttasčájáhusa.