Elliid luođit Troms-mánáide

Sámi Našunálateáhter Ingá Márjá Sarre bokte čájeha dal luohte- ja muitalančájálmasa Elliid luođit guokte vahkku smávvaskuvlla mánáide 16 iešguđet skuvllaiguin Tromssas.

Teáhter ohca ekonomiijahoavdda

Skábmamánu 2018 rájes ii leat teáhteris šat ekonomiijahoavda. Dal de almmuha ge teáhter rabas ekonomiijahoavdda virggi, ohcanáigemearri lea borgemánu 12. B.

Sámi Našunálateáhter Heddabeivviin

Sámi Našunálateáhter váldá oasi Heddabeivviin Oslos geassemánu 2018. Olles Norgga teáhterbiras lea Oslos dieid beivviid, Heddabálkášupmi lea beivviid "grande finale".

Maŋemus Giđđadulvi VII

Giđđadulvi VII revyčájálmas mátki lea dal nohkame. Maŋemus čájálmas lea Guovdageainnus bear. 25.5. - gánnáha oastit bileahtaid ovdagihtii dan sadjái go uvssa, lea hálbbibut.

Guoimmuheaddji Giđđadulvi

Spagga dievva visti, reaškkas ja buorre mokta go Giđđadulvi VII revyčájálmasa čájehuvvui vuosttaš geardde.

Álgočájálmas dievva, muhto…

Giđđadulvi VII álgočájálmas bearjadaga cuoŋománu 27.b. lea dievva, muhto dii Guovdageainnus geat ehpet joksan sihkkarastit saji álgočájálmassii sáhttet nu bargat nuppi čájálmassii, mii lea lávvordaga 28. B.. Dahje jo gávdnat heivvolaš beaivvi ja báikki čájálmasmátkkis.

Hálbbiduvvon bileahtat Giđđadulvái neahtas

Jus leat pláneme geahččat ođđa Giđđadulvvi de gánnáha oastit bileahta dál juo, álgočájálmassii gal leat juo buot bileahtat vuvdon, muhto eará čájálmasaide lea vejolašvuohta oastit bileahtaid ovdagihtii. Ja dat leat hálbbibut neahtas go uvssas!

Dulvagoahtá Beaivvážis

Guđa geardde lea dulvi joksan teáhtera lávddi dan rájes go teáhter álggahuvvui 37 jagi dassái. Ja dal dán giđa de dát fas dáhpáhuvva. Teáhter čájeha Giđđadulvvi 7. geardde. Ráhkkanehpet humoristtalaš ja satiirralaš, eahpeformálalaš teáhterii revyhámis mii áigeguovdilis fáttáiguin čievččasta sihke bajás, duohko ja vel maiddái deike.

SlinCraze ráptalkshowa

Sámi ráppar SlinCraze ii dohkket givssideami, son lea maid ieš vásihan dan ja dán fuomášuhttá son ráptalkshowas «Dá lean mun”/”This is me”. Showa čájehuvvo guktii beassážiid.

Áigeguovdilis ja dovddus neavttár beassášguossis

Beassážat Guovdageainnus fállá nu mot dábálaččat máŋga kultuvrralaš vásáhusaid, maiddái buorre teáhtervásáhusaid. “Dá lean mun”/”This is me” čájehuvvo álggus ja de loahpahuvvo “Haugtussa” čájálmasain gos deaivvadit TV-ráiddoáigeguovdilis Ane Dahl Torp:ain.

Dehálaš kulturpolitihkar guossis

Moadde vahkku dassái ledje dehálaš Norgga kulturpolitihkkárat Sámi Našunálateáhtera guossis. Ja dal finada fas dát guhte árvideames lea deháleamos kulturpolitihkkár. Teáhterhoavddas leat alla vuordámušat go dal kulturministtar ieš finada guossis.

Snøfrid loahpaha Kárášjogas

Čájálmas “dan stuora ráhkisvuođa birra” lea illudan ja guoimmuhan olbmuid miehtá sámi. Ja dal besset teáhterberošteaddjit Kárášjogas vásihit čájálmasráiddu maŋemus oasi, go doppe loahpahuvvo čájálmasmátki dáid beivviid.

Bearaš- ja kulturkomitea galleda teáhtera

Disdaga guovvamánu 20. B. finada Stuoradikki bearaš- ja kulturkomitea teáhteris, ja ii go son viessogažaldat leat mielas de. Teáhterhoavda váldá vuosttá komitea árrat iđit.

BUORRE OĐĐAJAHKI!

Sámi Našunálateáhter Beaivváš sávvá buohkaide buori ja iloloaš ođđajagi! Mii giitit buohkaid geat fitne geahččame min čájálmasaid mannan jagi, ja sávvat buohkaide bures boahtima ođđa teáhtervásáhusaide 2018is. Ja ođđajagimánu 12. beaivvi leage juo min vuosttaš álgočájálmas, de mii muitalit muitalusa mii ii soaitte nu dovddus, namalassii sámi nieidda Snøfrida birra gii náitalii norgga gonagasain Harald Hårfagrin.

Dá lean mun – This is me – oktii vel

Jus it beassán mannan čavčča geahččat talkshowa "Dá lean mun - This is me", de lea dus an vejolašvuohta go čájehuvvo fas, Guovdageainnus beassážiidáigge. Skilleduorastaga čájehuvvo bihtá sámegillii ja guhkesbearjadaga ges dárogillii.

Johan Turi ain johtime

Johan Turi čájálmasmátki lea bistán juo badjelaš golbma vahku, ja dál leat ollen suomabeal Sápmái, ja boahte vahku leatges ruoŧabeal Sámis. Dán háve fitnát maid Čohkkirasas, mii lea dat guovlu gos Johan Turi orui ja gosa lea hávdaduvvon. Oallugat leat leamáš geahččame dán earenoamáš čájálmasa, mas geahččit besset vásihit veaháš earálagán ovdanbuktima. Čájálmasas leat sihke suohttasat ja maid duođalaš áššit, ja mii sávvat buresboahtima vásihit "Johan Turi" čájálmasa.

Ávvojagi njealját álgočájálmas

Dál mii illudit min njealját álgočájálmssii dán jagi! Ja čakčamánu 6. beaivvi leat gearggus čájehit "Johan Turi" nammasaš bihtá Det Norske Teatret:s Oslos. Bihtá leaba Harald Gaski ja Gunnar Gjengset čállán ja teakstaheiveheaddjit leaba bagadalli Frank Jørstad ja Kristian Lykkeslet Strømskag. Maŋŋel čájálmasaid Oslos vuolgit čájálmasmátkái mii bistá gaskamuddui golggotmánu, ja maŋemus čájálmas lea golggotmánu 17. beaivvi, Guovdageainnus.

Buori geasi buohkaide

Teáhteris lea dál geasseluopmu. Borgemánus mii joatkkit fas bargguiguin - oaidnaleápmái de!

Heddadagene – Ođđa teáhterfestivála

Sámi Našunálateáhter Beaivváš ossalasta Heddadagene-teáhterfestiválas, mii lágiduvvo Oslos. Doppe sáhtát vásihit min ovttasbargočájálmasa "Vinduer", mii čájehuvvo Det Norske Teatret lávddis.

Fargga fas ođđa čájálmasat

Teáhter lea dál bargamen guvttiin ođđa buvttadusain; namalassii "Stállu ja guovssahasa bárdni" mii lea čájálmas min buot nuoramus gehččiide. Nubbe buvttadus lea "Johan Turi" mii lea čájálmas dan birra movt girji "Muitalus sámiid birra" šaddá, ja álgočájálmas lea čakčamánus.

Buresboahtin máilmmipremierii!

Gosa lea Rievssatčivgga fiinna bivttas šaddan? Gosa lea jávkan, leago oktage dan suoládan?.. ja giison dat sáhttá leat? Vuolgge mielde máinnasmáilbmái ja Rievssatčivgga mátkái, ohcat su biktasa, man eatnistis oaččui, dalle go riegádii.

Gulaskuddancealkámuš – NOU 2016:8 Váibmogiella

Sámi Našunalateáhter Beaivváš rámida sámi giellalávdegotti buori barggu dán mávssolaš áššis, ja doarju daid árvalusaid mat leat ovddiduvvon, muhto oaidnit ahte dáidda- ja kulturoassi ii leat gieđahallon guorahallamis.

Rievssatčivga-girji almmuhuvvui

Čálli Jens Martin Mienna almmuhii sihke dábálaš girjji ja jietnagirjji Rievssatčivgga birra: "Gii suoládii rievssatčivgga biktasa?"

“Doaresbealluottain” (Frå landevegen) – Det Norske Teatret

Neavttár Gjertrud Jynge lea ráhkadan čájálmasa iežas máttarmáttarádjá, Jakob Walnum, birra. Son lei dat gii 1897:s vuođđudii dan nu gohčoduvvon mátkkálaččaidmiššovnna - omstreifermisjonen. Barggadettiin čájálmasain fertii Gjertrud maiddái meannudit iežas heahpatvuođadovddu

Nuorat, gea dá!

Leatgo nuorraolmmoš, gaskkal 15-29 jagi? Leatgo goassege bargan backstage-bargguid ja háliidat oahppat eanet? It leat skuvllas dahje barggus? Na, de gal soaitá Euorpean Junior Backstage Technicians juste fal dunnje! Oza mátkestipeandda ja vuolgge mielde dán prošektii!

Rievssatčivga boahtá beassážiidda

Sámi Nášunalateáhter Beaivváš bargagoahta dál ođđa čájálmasain, ja dán háve ráhkadišgoahtit máinnasčájálmasa "Rievssatčivga" mii heive buohkaide. Lea dramatihkkára Jens Martin Mienna vuosttáš teáhterbihttá.

Fámolaš ja vilddas

Čáppá ja fámolaš konseartačájálmas mii čuozai dovdduide, nu dadje oallusat sis geat vásihedje ávvokonsearta Jielemen aavoe Olavshallenis, Troanddimis . "Kraft og galskap" leat sánit maid Adresseavisen atná sin konseartaárvvoštallamis. Dál bovdet gehččiid Stormen Konseartavissui, Bådåddjos.

Lihkku beivviin Sápmi!

Sámi nášunalateáhter Beaivváš sávvá buohkaide lihkku beivviin, ja lihkku 100 jagi ávvudemiin! Mii illudit odne čájehit min ávvonkonsearta, Jielemen aavoe - Eallima illu.

Mii gávdnot. Mii leat. Mii boahtit ain gávdnot.

Dál eai leat galle beaivvi ovdalgo beassat ovttas ávvudit Troandimis, gosa sápmelaččat miehtá sámi fas čoahkkanit 100 jagi maŋŋel dan vuosttaš čoahkkima mii dollui juste fal Troandimis. Ja mii illudit ávvokonsertii Jielemen Aavoe mas beassat vásihit sihke čáppa lávddi, čáppa šuoŋaid, čáppa - muhto maid duođalaš sániid ja čeahpes dánsejeddjiid.

Vihtta álgočájálmasa

Olles vihtta álgočájálmasa galget buvttaduvvot dán teáhteráigodagas, ja vuosttáš lea juo dál moatti vahku geahčen; namalassii Jiemelen aavoe. Nubbe álgočájálmas lea beassášvahkus, ja de besset earenoamažit mánát návddašit ođđa máidnasa; man Jens Martin Mienna lea čállan

Jielemen aavoe álggaha ođđa teáhterjagi

Ávvokonsearta Jielemen aavoe lea Sámi Nášunalteáhtera vuosttáš álgočájálmas dán teáhteráigodagas, ja čájehuvvoge vuohččan Sámi álbmotbeaivvi, Tråante2017 doaluid oktavuođas. Lea stuora illu ja gudni go maiddái min gonagasbárra lea boatime álgočájálmassii mii lea juo dievvan.

Viimmat juovllat dievdduide

Dal moadde beaivvi ovdal juovlaruohtaeahkeda, de besset maiddái teáhtera Dievddut, juovlaluomustállat, go dal lea komediija maŋemus čájálmas čájehuvvon. Maŋemus čájálmas lei Romssas juovlamánu 21. B.

Teáhter stuora ávvokonsearttain

Guovvamánu 6. B. 1917 dollui vuosttaš almmolaš sámi váldočoahkkin Troandimis ja dal 100 jagi maŋŋel ávvuduvvo dát stuorrát, ea. ea. Beaivváš Sámi Našunálateáhterin gii ovttas beakkáneamos sámi artisttaiguin ja KORK čuojahanjoavkkuin, čájeha ávvokonseartta Jielemen Aavoe Olavshallenis.

Áigá jo gárvánan

Sámi Našunálateáhtera juovlakomediija “Dievddut” čájehuvvo vuohččan bearjadaga 25. beaivvi skábmamánus, muhto livččii sáhttán čájehuvvot jo giđđat; dakka maŋŋel beassážiid ja maŋŋel Vidas Extremas čájálmasmátki, čájálmas buvttaduvvui ja garvvistuvvui, muhto biddjui rádjui, otnážii.

Mávssaheapmi bisánii

Guokte dievvá čájálmasain Oslos ja buori árvvoštallamiin Norgga Klassekampen áviissas, loahpahii Mávssaheapmi čájálmas iežas čájálmasráiddu. Ieš čálli, guhte lea maid leamaš neavttár čájálmasas, lea hui duhtavaš mot čájálmasain lea mannan ja mot čájálmas lea váldojuvvon vuosttá gehččiid bealis.

Dievddut guoimmuhit hivssegis

Dal fargga leat Dievddut, dahje dievddut Dievddut čájálmasas gearggus guoimmuhit. Golbma dievdoneavttára bovdejit juovlasuohttasiidda, lunddolaččat dáhpáhuvvu dát hivssegis ...

Plupp lávke teáhterlávdái

Lullisámiid teáhter Åarjelhsaemien teatere čájeha vuohččan daid beivviid mánáidčájálmasa gos dovddus karaktevra Plupp lea guovddážis, Sámi Našunálateáhter lea mielbuvttadeaddji. Dovddus “Beaivváš” ámadajot leat oaidnimis, lávddis. Ja ea. ea. bagadallistuolus

Mávssaheapmi álgočájálmas

Maŋŋel bures čađahuvvon álgočájálmasa mii lei bearjadaga golggotmánu 7. B., de vuolgá teáhter johtit Sven Henriksena čállon čájálmasain Mávssaheapmi, sihke viidát ja guhkas Sámis. Ja maid Osloi, gos čájálmasmátki heaittihuvvo skábmamánu gaskamuttus.

Mávssaheapmi lea álgán

Bearjadaga golggotmánu 7. B. rájes gitta skábmamánu 16. B. rádjái čájehuvvo Sven Henriksena ođđačállon čájálmas Mávssaheapmi oalle viidát sámis. Vuolgga lea Guovdageainnus, loahppa čájálmasráiddus lea Oslo. Čájálmas finada 18 iešguđege báikkiin, Norggas, Suomas ja Ruoŧas, diein báikkiin čájehuvvojit 27 čájálmasa, eanas rabas, eahket čájálmasat muhto maiddái muhtin skuvlačájálmasa.

Faskehii árvvoštalliid bálkkašumi

Norgga árvvoštalliidsearvi, teáhter, musihkka ja dánsun ossodat, geigii Beaivváš Sámi Našunálateáhtera ja teáhterčájálmasa Vidas Extremas 2015-2016 árvvoštalliid bálkkašumi čakčamánu 29. B. 2016.

Hásttuhit boares jurddašan málle

Go Sámi našunálateáhter buvttadišgođii Sven Henriksena “Mávssaheami” bihtá, de hásttuhit boares jurddašanmálle, mat muitaluvvojit vuostálasvuođa dilis, mii čuožžila báikegottážis go minerálaindustriija leavvagoahtá dohko.

Nammaduvvon árvvoštalliid bálkkašupmái

Norgga árvvoštalliidsearvi, teáhter, musihkka ja dánsun ossodat, lea dal nammadan Beaivváš Sámi Našunálateáhtera ja teáhterčájálmasa Vidas Extremas 2015-2016 árvvoštalliid bálkkašupmái.

Fargga miellagiddevaš čakča

Teáhter bosihastá dal binnáš geasset, muhto miellagiddevaš čakča lea vuordimis, sihke suohtas ja gelddolaš čájálmasat leat fállamis ja maiddái lullisámegielat čájálmasa unnimusaide.

Hedda bálkkašupmi Beaivvážii?

Aitto gullostii ahte Sámi Našunálateáhter lea nammaduvvon Hedda-bálkkašupmái, Norgga deháleamos teáhterbálkkašupmi, kategoriijas “dán jagi čájálmas”. Ja dal sotnabeaivvi 12. B. beassat ge de diehtit šaddá eanet go nammadeapmi.

Guohpabáidnon buvttadusálgu

De dal álggi Mávssaheapmi čájálmasa buvttadus smávvát, golggotmánu dan jagi lea čájálmasas álgočájálmas. Buvttadus álggi erenoamáš birrasis.

Guohpa bissehii Gába

FUOM! Gába čájálmas odne gaskavahkku 27. B. Guovdageainnu Kulturviesus dii. 19:00 - II ČÁJEHUVVO NU GO LEI ALMMUHUVVON!

Gába ja Roahttobivdi johtiba

Sihke Hamelna Roahttobivdi ja Gába čájálmasaiguin lea leamaš vuosttaščájálmas, muhto de eaba gal leat čájehuvvon eará go Guovdageainnus. Dal galgaba goappašat čájálmasa olggos johtit, dal goit vuohččan eanas sámi suohkaniin Finnmárkkus ja finadeaba maid suomabeale.

Ođđa Leahkit čájálmasráidu

Čakčat 2015 jođiba Hallgrim Hansegård ja Torgeir Vassvik “Leahkit” čájálmasain oalle viidát Davvi-Norggas, Beaivváža namas. Dal fas čájehuvvo ja mátkkošta erenoamáš dánsa- ja luohtečájálmas, dán háve siseatnanguovllus lulde, namalassii Teater Innlandet namas, Hamar guovllus.

Vidas Extremas gullá doložiidda

Vidas Extremas lea dal geavvan listui maid teáhter an rokkasta ja čájeha go áigu muitalit maid teáhter lea buvttadan “don dolin” rájes. Čájálmas mii oaččui nu buriid árvosániid ja maid olbmot duođai liikoje, lea dal šaddan historján.

Roahttobivdi lea luovos

Njukčamánu 16. B. bijai Beaivváš luovos Roahttobivdi mánáidgárddiide Guovdageainnus. Eará sániin, Egil Keskitalo čájehii vuohččan klassihkalaš ja dovddus máidnasa Hamelna Roahttobivdi sámegillii, na goit muitalusteáhter veršuvnnas. Maŋŋel ávvuduvvui dát sáfttain ja gáfiin. Ja roahttogáhkuin.

Beassažát Beaivvážin

Beassážiid čájeha Beaivváš guokte čájálmasa, goappašagat guovtte geardde. Lea Vidas Extremas ja Gába čájálamas.

Mihá eambbo go teáhterčájálmas

Vidas Extremas lea njuorasmahttán máŋgasiid. Geahččit ja preassa leat bures vuostáváldán Beaivváš Sámi Našunálateáhtera čájálmasa. Guatemala neavttáriidda lea dát šaddan mihá eambbo go teáhterčájálmassan. Buot vuordámušat leat ollašuvvan mihá eambbo go doaivvuimet, ja buot lea dušše illun. Dál loahpahuvva min mátki ja sii vulget ruoktot Guatemalai.

Guoimmuheaddji, gábas Mary ođđa čájálmasain

Go Mary Sarre guoimmuha Gába čájálmasas, de dáhpáhuvvo sihke musihkain ja suohtastallamin. Ja nissonolbmuid čiegusvuođaiguin. Ja diehttelasat maid fávrros dievdduiguin, muhto go sin álgá guorahallát, de eai aŋkke anit masage. Bures boahtin Áhku Power ironalaš máilbmái, mii govvida suohttasiid ja bárttiid min eallimis.

Erenoamáš buorre čájálmas mátkkošteame

Álgočájálmasa rájes mii lei Sámi Álbmotbeaivvi Oslo lea Sámi Našunálateáhtera čájálmas Vidas Extremas ožžon olu rámi. Dagbladet ja iTromsø attiiga o.m.d. bircologu 5 čájálmassii, muhto muđui lea preassa čállán hui čábbát čájálmasa birra. Dal jođaša teáhtera gitta maŋŋel beassážiid, de loahpahuvvo čájálmasráidu.

De viimmát Vidas Extremas

Sámi Álbmotbeaivi dán jagi šaddá hui erenoamáš ja miellagiddevaš Sámi Našunálateáhterii. Ođas, go dal lea Našunálateáhteris vuosttaščájálmas, dasa lassin, álgočájálmas, Norgga oaivegávpogis ja go dát mii fallojuvvo lea hui gelddolaš čájálmas, lea maya-sámi čájálmas Vidas Extremas.

Almmuhii 2016 prográmma

Duorastaga 17.12. lei teáhter ja ođđa teáhterhoavda bovden teáhtera 2016 prográmma almmuheapmái. Dát maid Sámi Našunálateáhter čájeha boahtte jagi lea Beaivváža ulbmil ektui; teáhter galgá ráhkadit ja čájehit teáhtera buohkaide, báikkálaččat, guovlulaččat, Sámis ja maiddái gaskariikkalaččat.

Searvá teáhterfestiválas Bangladeshas

Sámi Našunálateáhter lea fas oaidnimis lávddiin olggobealde Beaivváža váldoguovlluin. Árrat juovlamánus lávkesta “Mun lean Inanna” čájálmas lávdái gaskariikkalaš teáhterfestiválas Chittagongas, Bangladeshas.

Buorre árvosánát bihkkasevdnjes čájálmas loahpai

Vuosttaščájálmasa rájes golggotmánu 9 beaivvi - lea Beaivváš Sámi Našunálateáhter mátkkoštan Skoavdnji čájálmasain Norggas, Ruoŧas ja Suomas. Geahččit leat bures vuosttá váldán dan maid leat oaidnán ja gullan. Nu leat teáhterárvvoštallit maid dahkan, go čájálmas lea ožžon hirbmat buriid árvosániid, go omd čállet ahte «sevdnjes goalus čájálmas čájehuvvo hui earenoamáš buori ja jáhkehahtti vuogi mielde». Sánit mat sakka illudahttet min teáhterhoavdda gii fargga lea heaitimin. Ja dal nogaige maid mátki, guokte dievvá čájálmasaiguin Oslos.

Hoavdda maŋemus teáhterčájálmas

Bearjadaga golggotmánu 9. B. lei vuosttaš geardde go Skoavdnji čájálmas čájehuvvui, čájálmas lei dievvá ja geahččit válde čájálmasa hui bures vuosttá. Seammás lei dát teáhterhoavdda Haukur J. Gunnarssona maŋemus čájálmasbagadeapmi Beaivvážis teáhterhoavdan.

Giellahástalusat soaikkus čájálmasas

Son duhkoštallo, cápmahallá ja illástuvvo vearrámus lági mielde. Ja dasa lassin ferte hupmat vieris giela. Ida Løken Valkeapää neaktá vahágahttojuvvon nissonolbmo sámi teáhterčájálmasas mas fargga lea vuosttaščájálmas.

“Beaivvi bárdni” Japánii ja Supmii

Beaivváš čájeha “Áillohaš – beaivvi bárdni" Tokyos ovttasbarggus Norgga ja Suoma ambassádain suoidnemánu loahpageahčen. Ja ovdal dán, Kajaani Festivalas Suomas, maiddái suoidnemánu.

Maya-Sámi čállinbádji riegádahttá ođđa čájálmasa

Ođđa bihttá lea dál šaddame – dán háve lea erenoamáš ovttasbargu gaskal Guatemala ja Sámi kulturbargit. Geassemanus gávnnadedje njealje maya- ja sámi čálli čállinbajis Guovdageainnus – bohtosiid beassat geahčat 2016:as.

FRIKAR ráhkada Leahkit ovttas Beaivvážin

Čakčamánu 2015 čájeha Beaivváš ovttasbargguin FRIKAR joavkkuin Hallgrim Hansegård ja Torgeir Vassvik bokte "Leahkit". Dás fállojuvvo norgga álbmotdánsema ja luohti, guokte dáiddalaš beali mat eaba dávjá deaivvat. Maiddái Teater Innlandet (Hamar) searva buvttadeamis.

Bahá leavvá Beaivvážis

Čavččabealde leavvá bahá Beaivvážis, go de čájeha Beaivváš čájálmasas man namma lea Skoavdnji. Čájálmas čájehuvvui vuosttaš geardde 1994is, dal fas ođđasit. Bearášveahkaváldin lea metamuitalus, muitaluvvon soaikkuhiin.

Bivnnuhis jiepma gearggái Beaivvážis

Bivnnuhis jiepma, Niilá, lea dal geargán Beaivvážis. Njukčamánu 2015 álgorájus ja gittá vel maŋŋel beassážiid lea son ja dát eará davvi jiekŋaábi eallit guoimmuhan máŋgasa miehta sámi.

Soccer Images And Why The Game Dominates

The following is an excerpt.

Southern Miss which posted a mark last season producing its ninth straight NCAA appearance must replace five position players three starting pitchers along with its closer. He may probably spell the starters a few

Olu buorre boahtimis

Olbmot leat dal čoagganan fas buvttadit teáhtera. Jiepma (njuorjjočivggaš) dramáhtalaš ja varalaš dilis, mánáid mielas árvideames guoimmuheaddji, lea mii vuolggaha Beaivváš-jagi. Nuppádassii čavččabeallai, de ges beassat oaidnit ovddeš Beaivváš buvttadusa mii fas lea ilgadasat guvlui, mas fokus lea bearášveagaválddálašvuohta.

Rolf Degerlund šadda ođđa teáhterhoavda

Beaivváš Sámi Našunálateáhtera stivra virgáibijai ikte duor. 4.12. Rolf Degerlund ođđa teáhterhoavdan Beaivvážis. Son joatká go dalá hoavda Haukur J. Gunnarsson guođđá Beaivváža ođđajagimánu 1. B., 2016is ja galgá de doaibmat 4 jahkedoaimma (åremål).

Čájálmas doarju Mama Sara

Gaskavahkku juovlamánu 10. B. čájeha Beaivváš čájálmasa “The Sound of Sápmi” Egil Keskitalo bokte, mii de galgá doarjut Mama Sara organisašuvnna skuvlahuksemiid guovlluin gos skuvla ja skuvlavázzin ii boađe nuvttá.

Njeallje buori ja nanu ohcci

Áigemearri ohcat teáhterhoavddavirgi Beaivváš Sámi Našunálateáhteris manai golggotmánu 1.b. ja dal leat Beaivvážis njeallje ohcamuša, buot njeallje bohtet ohcciiguin geain lea sihke buorre formálalaš gelbbolašvuohta ja nanu teáhterduogáš.

Viderefører dialogen om nytt teaterbygg

Statsbudsjettet for 2015 gir ingen svar i forhold til nytt teaterbygg for Det Samiske Nasjonalteatret Beaivváš. Nå vil teaterledelsen be Stortinget avklare hvordan Norge skal skape en hjemmebane for samisk kunst og kultur i Nordområdene.

Ja dal vuolgit Gurut guvlui Heahtás

Ja dal de dollet gurut guvlui Heahtás, čájálmasašoktavuođas, bear. 3.10. rájes, go de lea Siri Broch Johansena bihtás “Gurut guvlui Heahtás”, álgočájálmas dáppe Beaivvážis, Guovdageainnus. Ja go de vel oktii vel čájehuvvo Guovdageainnus sotn. 5. B., de mátkkoštišgoahtá čájálmas ja vuosttaš báiki dán mátkis lea dieđusge Heahttá...

Sámevašuheaddji Beaivvážis

Go Beaivváš dal fargga vuohččan čájeha Siri Broch Johansena “Gurut guvlui Heahtás”, de addá teáhter sátnesaji sámevašuheaddjái Junnii. Lea romsalaš ja Beaivváš debutánta Espen Østman gii lea ožžon dán eahpidahtti gutni bilkidit sámivuođa.

Beakkan čájálmas

Beaivváš lea Gurut guvlui Heahtás čájálmasain bures lihkostuvvon. Čájálmas lea čájehuvvon 13 iešguđege báikkiin, oktiibuot čájehuvvon 18 geardde (gitta Álttá, mii lei 28.10.) ja gaskkamearalaččat leat lagaibut 100 olbmo oaidnán juohke čájálmasa.

The Sound of Sápmi

Egila somás showa, čájehuvvo vuosttaš geardde Marrasis Guovdageainnus. Plána lea maid finadit eará sámi báikiin, ea. ea. Kárášjogas ja Deanus.

Inga Juuso lea eretvádjolan

Inga Juuso vádjolii eret borgemánu 23 beaivvi. Son lei dovddus juoigin, muhto maiddái neavttáriin máŋggain buvttadusain, earret eará Beavvážis.

Gurut guvlui Heahtás

Go Siri Broch Johansen nuorran vuoddjái biillain iežas ustibiiguin ruovttubáikkis Deanus Osloi, vudje boastut guvlui Heahtás, Eanodagas.

5 000 jagi boares teaksta bođii lávdái

Sáhttá go badjel 5000 jagi boares teaksta muitalit midjiide maidege otne? Die lea gažaldat mii jerrui ja Beaivváža ođđa čájálmasas nammalassii “Mun lean Inanna”, mii čájehuvvui vuosttaš geardde Álttás geassemánu 14. B.. Vástádus gažaldahkii maid bođii, ja vástádus lei "jua".

Ii dal ge Hedda

Hedda bálkkašupmi geigejuvvui ikte sotnabeaivvi 15.6., Oslos, Beaivváš čájálmas “Ridn’oaivi ja nieguid oaidni» čuovga- ja jietnahábmen Kurt Hermansen ja Roger Ludvigsen bokte lei nammaduvvon , muhto bálkkašupmi ii geavván gal Beaivváža gieđaid gaskkii..

Nammaduvvon 2014 Hedda-bálkkašupmái

Beaivváš lea Roger Ludvigsen:a musihkka- ja jietnahábmema bokte ja Kurt Hermansen:a čuovgahábmema bokte, čájálmasas “Ridn’ oaivi ja nieguid oaidni”, nammaduvvon Hedda-bálkkašupmái, nammalassii bálkkašumi “buoremus audiovisuála hábmema” oasis.

Teáhtervisti ráđđehusa hálddus

Beaivváš Sámi Našunálateáhteris lea doaivu ahte Ráđđehus miehtá ođđa teáhtervisti ceggemis. Sámediggi lea ovttajienalaččat dorjon sávvamuššii cegget ođđa teáhtervisti Guovdageidnui.

Teáhterfestivála lihkostuvai bures

Beassážat bohte ja manne. Beaivvážis lágidii vuosttaš geardde teáhterfestivála, oktiibuot 10 čájálmasa, buot ahkehasaide. Dasa lassin čájehii Beaivváš oasi bivttasbuvttadusas mii lea dahkon áiggiid mielde.

Ođđa teáhterfestivála beassážiiguin

Beaivváš Sámi Našunálateáhter lea rámis bovdet dasa mii árvideames lea vuosttaš sámi teáhterfestivála obanassiige, mii lágiduvvo beassážiid 2014 Guovdageainnus.