Guovžža vuoššat Oslos

Hedda-beivviid oktavuođas čájeha Beaivváš Guovžža vuoššat čájálmasa Oslos. Čájálmas mii ovdal dušše lea čájehuvvon olgun, dálvveáigge, lea dal heivehuvvon viesosis čájálmassan.

Beaivváža teáhterbeassážat

Ellos eatnu lea johtán Sámi álbmotbeaivve rájes, ja dal lea čájálmasmátki ollen lohppii, maŋemus guokte čájálmasa čájehuvvojit Guovdageainnu beassášmárkaniid oktavuođas. Muhto teáhter čájehastá vel nuppi čájálmasa beassážiid, lea Muohtadivggažat čájálmas, mii mad čájehuvvo guktii.

Jáhkehahtti ja dehálaš

Ellos eatnu – Nullpunkt čájálmas orru deaivame árvvoštalliid. Ja gehččiid, maiddái dakkáraččaid geat dalle 40-jagi dassái vuosttildedje garrasit Guovdageinnu-Álttájoga dulvadeami, mii lea dán doku-drámálaš čájálmasa vuolggasadji. Álgočájálmas Romssas lihkustuvai hui bures.

De viimmat álgočájálmas

Koránapandemiija bissehii teáhtera čájeheames Ellos eatnu álgočájálmassan Álttás dá bearjadaga 4. B.. Álgočájálmas sirdui Romsii, ja dal otne guovvamánu 8. B. ožžot neavttárat mojohallat bealljis bealljai, go dal besset čájehit čájálmas vuohččan. Dát dáhpáhuvva Hålogaland teáhteris, Romssas.

Ellos eatnu álgočájálmas maŋiduvvo

Covid-19 geažil ferte Sámi našunálateáhter maŋidit/šluhttet Ellos eatnu - Nullpunkt álgočájálmasa ja čájálmasa maŋŋel dan. Nu ahte Álttás ja Hammerfeastas eai šatta čájálmasat nu mot plánejuvvon. Álgočájálmas šaddá Romssas.

Deháleamos dáhpáhus fargga lávddis

Dat deháleamos dáhpáhus Sámis ođđa áiggi mii eanemusat lea váikkuhan Sápmái lea dal fargga gearggus čájehuvvot. Ellos eatnu, Sápmi! Álgočájálmas lea guovvamánu 4. b. 2022, Álttás.

Ellos eatnu – Nullpunkt preassagovat

The following is an excerpt.

Govvejeaddji lea Aslak Mikal Mienna. Govvejeaddji Aslak Mikal Mienna, krediteren gáibiduvvo preassageavaheamis, eará geavaheamis gáibiduvvo maiddái lohpi teátheris. Dieđut čájálmasa birra.

Ellos eatnu!

Ellos eatnu! Nu sáhttet neavttárat ja earát go leat mielde buvttadeamen Ellos eatnu nammasaš čájálmasa, jitnosit čurvet. Ellos eatnu čájálmasas lea álgočájálmas álgogeahčán guovvamánu, Álttás. Dal barget garrasit hábmet ja gárvet čájálmasa. Dieđusge lea vuolggasadji Guovdageainnu-Áltá joga dulvadanášši mii dáhpáhuvai dás 40 dassái.

Buorre konseartačájálmas

"Beaivi áhčážan. Eanni eannážan" koseartačájálmasa čájehuvvui golbmii, Bådådjos, Romssas ja Oslo skábmamánu 2021. Buohkaid miela miel.

Áillohaš-konseartačájálmasas álgočájálmas hui fargga

Sámi Našunálateáhter Beaivváš ja Árktalaš Fiilaharmoniija bovdeba dal ovttas komponisttain Frode Fjellheimain ja solista guovttuin Adrian Angelicoin ja Ulla Pirttijärvi-Länsmanin, "Beaivi, áhčážan. Eanni eannážan" álgočájálmassii, konseartačájálmas mas Áillohaš, Nils-Aslak Valkeapää, gudnejahttojuvvo dal 20 jagi maŋŋel su eretvádjoleami.

Álgočájálmas lihkostuvvui, nubbi čájálmas maŋiduvvo

Álgočájálmas lihkostuvvi bures otne bearjadaga 8.10., geahččit liikoje bures Guovssahasa hálddus čájálmasa. Vearrat lea aŋkke nubbe čájálmasain Guovdageainnus, mii lea plánejuvvon dal sotnabeaivve. Dát maŋiduvvo, buozalmasvuohta goazada.

Gearggus čájehit musikála

Dál ii leat eará go vahkku vel dassážii go Nils Gaup musikála ja bearaščájálmas Guovssahasa hálddus čájehuvvo vuosttaš geardde. Ja go jo koronadilli lea rievdan buoret guvlui, de besset Elin K. Oskal ja muđui čájálmasa vihtta neavttára dal neaktit ja lávlut čájálmaslanjain gos geahččit čohkkájit buot stuoluin.

Máidnu doložiid alvvalaččat ođđa hámis

Guovssahasa hálddus bearaščájálmasa vuolggasadji lea dološ sámi muitalusas ja lea dál fargga oaidnimis ja gullamis, ođđa hámis. Bagadalli ja čálli Nils Gaup doallá dán dehálažžan ahte dološ máidnasat an muitaluvvojit, nu mot sámi našunálateáhter bargá dal dán bokte.

Álgočájálmas skábmamánu

Beaivi, áhčážan. Eanni, eannážan - Áillohaš sániid die, muhto eai fal dušše sánit; dal olles stuora musihkkačájálmas ovttas Árktalaš filharmoniijain ja dasa lassin maiddái stuorimus čájálmasvisttiin Norggas. Frode Fjellheim lea musihkkalágideaddji, Beaivváža neavttárat juiget ja nektet ovttas ea. ea. Ulla Pirttijärvin guhte lea solista.

Čájeha Čoarvemátta

Sámi našunálateáhter ja Sámi joatkkaskuvla galgaba seamma vistái (ovttasvistiduvvot) ja dal bovde Statsbygg berošteddjiid ja beliid boahtit geahččat ja gullat makkár ja mot ođđa visti šaddá.

Guovssahas teáhtera lávddis

Nubbi váldobuvttadus dán jagi, musikála “Guovssahasa hálddus", lea dal šaddagoahtime, dás leaba Nils Gaup ja Beaivváš debutánta Elin Oskal guovddažis.

40 jagi ávvudoalut

Koronaláđis smávit ávvudoalut lágiduvvoje Kulturviesus Guovdageainnus lávvordaga geassemánu 12. b.. Ledje sáhkavuorut, čáppa sánit, rápmi ja maiddái guoimmuheapmi.

Teáhter lea 40 jagi!

Teáhter lea dal 40 jagi. Ávvugirji ja Juoiggas CD olggosaddo ja lea maid vuovdemassii. Smávit ávvudoalut lágiduvvojit dán oktavuođas Guovdageainnus lávvordaga geassemánu 12. b..

Beaivváš Davvi-Norgga feastaspealuin

Geassemánu bovde Davvi-Norgga feastaspeallu dáiddalaš, musihkalaš, teáhterlaš ja muđui ge kultuvrralaš doaluide Hárstták gávpogii. Ja doppe lea maid lunddolaččat Sámi našunálateáhter, dán háve Muohtadivggažat čájálmasain, ovttasbargobuvttadus Ferske scener teáhterkompaniijain.

Guovžža vuoššat gearggai

Guovžža vuoššat čájálmas geavai loahpa loahpas olgočájálmassan ja dal lea ge čájehuvvon olgun álgočájálmasa rájes. Maŋemus čájálmas čájehuvvui Guovdageainnus guhkesbearjadaga.

Bures čađahuvvon álgočájálmas

Bearjadaga njukčamánu 5.b. beasai viimmat teáhter čájehit iežas čájálmasa Guovžža vuoššat mas buvttadeapmi lea leamaš veahá giksašuvan. Ja vaikko biegga ja buolaš cikcii bures, ja orui maid áigume ráhkadit bárttiid teáhterii ja čájálmassii, de manai aŋkke hui bures; álgočájálmas lihkustuvai bures, ja sihke geahččit ja media ledje hui duhtavaččat.

Debutere iežas Blåfjell–sáŋgáriin

Mánnán liikui Emil Karlsen geahččat Blåfjell juovllat TV-ráiddu. 20 jagi maŋŋel son ges debutere ámmát teáhterlávddis – mas beassá neaktit iežas mánnávuođa sáŋgáriin – Blåfar:in . Su mielas lea leamaš stuora vásáhussan bargat ovttas iežas sáŋgáriiguin, ja oažžut sin neavvagiid, vaikko balai ahte son ii nagot doaimmahit liika bures go sii. Bearjadaga 5. beaivvi njukčamánus lea son Jussi Guovžža vuoššat bihtás.

Fargga gárvvis čájehuvvot

Dál muhtin beaivvi ovdal go Guovžža vuoššat čájálmas galgá vuosttaš geardde čájehuvvot, de álgá čájálmas bures lahkonišgoahtime iežas rievttes hámi.

Illuda kulturbálkkašumin

Juohke jagi geige Sámi našunálateáhtera ruovttubáiki suohkan, Guovdageainnu suohkan, kulturbálkkašumi ja dán jagi vuoiti lea teáhtera neavttár Egil Keskitalo. Bálkkašupmi geigejuvvui lávus sámi álbmotbeaivve.

Álgočájálmas sirdo vahkku ja čájálmasplána rievdá

Korona-pandemiija dagaha dieđusge váttisvuođaid buohkaide, maiddái teáhterii. Guovžža vuoššat álgočájálmas sirdojuvvo vahkku áiggis, Kárášjohka-čájálmasat sirdojuvvojit loahpas njukčamánnui ja Romssa čájálmasat šluhttejuvvojit.

Jiehtanasloddi Stáddás

Neavttár Eila Ballovara Varsi lohká dá fas boares muitalusa vižžon J. Qvigstad muitalusčoakkáldagas, muitalusa mii lea heivehuvvon teáhtera bealis lohkanládje videogeahččamis. Dá lea muitalus jiehtanaslotti birra Stáddáčohkkas, Divttasvuonas. Gelddolaš muitalus mii heive bures mánáide.

Teáhtera 2021 prográmma

Guovžža vuoššat, Beaivi, áhčážan, eanni, eannážan, Muohtadivggažat ja Guovssahasa hálddus leat oassin 2021 teáhterjagi prográmmas.

Almmuha ávvudanjagi prográmma

Sámi našunálateáhter Beaivváš almmuha máid áigu bargat ávvudanjagi 2021, jahki goas teáther deavdá 40-jagi. Dát dáhpahuvvo duorastaga juovlamánu 10. b., dii. 12:00 ja dan lea vejolaš geahččat, oaidnit ja gullat njuolggosáddagis neahtas

Guokte bárdni reŋgogoahtiba háldi

Árrat čakčat oidnui ja gullui Marte Fjellheim Sarre muitaleame muitalusa luntta guoktá birra go deaivvadeigga Gieddegašáhkuiguin. Dal lea fas eará lunttažiid birra muitaleame, lea Jovnna ja Niillasa birra, geat geavaiga háldi reŋgot.

Olgočájálmas álggii ilbmanit

Dán vahkku álggii dán dálvvi stuorimus buvttadusbargu, namalassii Guovžža vuoššat teáhterčájálmas, mii galgá čájehuvvot muohtagis loahpageahčen guovvamánu. Lea dieđusge Mikael Niemi beakkánis girji seamma namas mii lea vuođđun. Leif Stinnerbom galgá bagadit ja ovttas ea ea čájálmasa 10 neavttáriiguin, lea dal dát ilbmanišgoahtán.

Áilu guovžamuitalusaiguin

Iŋgor Ántte Áilu Gaup lea teáhtera girjelohkanráiddus ovdal moddi lohkan Johan Turi girjjis “Muitalus sámiid birra”. Ja dal joatká ráidu, ja Áilu maid, goalmmat geardde muitalusain Turi girjjis. Ovdal lea stálut ja gumppet leamaš "seaguhuvvon" muitalusaiguin, dán háve fas guovžžat.

Guovžža vuoššat fárre olggos

Teáhter lei plánen Guovžža vuoššat čájálmassii stuora čájálmasmátki dál dálvet, mas galggai leat álgočájálmas Oslos ja galggai johttit viidát davvin. Dál lea diet plána šluhttejuvvon covid-19 sivas, muhto dan sadjái lea mearriduvvon ahte Guovžža vuoššat čájálmas čájehuvvo olgun ja álgočájálmas lea guovvamánu 26. beaivvi, Guovdageainnus.

Áillus ođđa Johan Turi muitalus

Iŋgor Ántte Áilu Gaup lea teáhtera girjelohkanráiddus ovdal lohkan Johan Turi girjjis “Muitalus sámiid birra”. Ja dal joatká ráidu, ja Áilu lea fas válljen muitalusa seamma girjjis go daid ovddit háve.

Stuora illu fas deaivvadit gehččiiguin!

Maŋŋel vuosttaščájálmasa, mii lihkostuvái hui bures, lea kabarea “Boahtte geassi” finádan sihke Deanus ja Kárášjogas, gos maid bohte ollu geahččit ja geat maid liikoje bures Sámi Našunálateáhtera ođđa kabareai.

Mearraháldi dieđiha garra dálkki

Mary Sarre nuppi girjelohkamis lea gelddolaš muitalus guolásteami garra dálkkis ja mearraháldi birra. Heive vaikko geasa. Almmuhuvvo sotnabeaivve 18.10.

Corona-cabaret

Coronaáiggi birra sátiirrain ja fiinna, dovddus musihkkain. Álgočájálmas!

Boahtte geassi

Boahtte geassi lea sámi teáhtera bures boahtin ávžžuhus buohkaide, maŋŋel dan jahkebeali Corona rohtu.

Muitalus Runne birra

Egil Keskitalo joatká girjemuitalusráidduin maid teáhter lea álggahii dá giđđat 2020, dal oanehis muitalusain buori beatnaga birra mii dalle elii soađe áigge, Runne birra.

Ja de sávvat guollelihkku

De viimmat beassat fas bovdet gehččiid teáhterii, ja mánnodaga čakčamánu 14. beaivvi bohtet ge vuosttaš geahččid min ođđa mánáidčájálmassii: Guollelihkku.

Eila luossamuitalusain

Teáhtera nuoramus neavttár Eila Ballovara Varsi lohká muitalusa “Boares luossa addá ráđi dittiide”, heive bures mánáide. Almmuhuvvo sotnabeaivve 30.8.

Marte muitala muitalusa

Go lea Marte Fjellheim Sarre vuorru lohkat girjji ovdanbuktojuvvon videos, de lea muitalus, mii heive mánáide. Marte lohka muitalusa “Andaras ja Jompa ja Gieddegašáhkut”. Almmuhuvvo sotnabeaivve 23.8.

Geigejuvvoi bálkášumi

Sámi opera masa ea. ea. Beaivváža Rawdna Carita Eira lea čállán, geigejuvvoi canadalaš teáhter, dánsa ja operabálkášupmi.

Girjelohkamat oaidnimis ja gullamis

Teáhter fállá dal muitalusaid ja fearániid girjelohkamiid bokte videohámis. Neavttárat Mary Sarre, Iŋgor Ántte Áilu Gaup ja Egil Keskitalo leat dal sihke oaidnimis ja gullamis go logadit girjji. Ja eambbo girjelohkamat dán vuogis leat boahtime.

Ođđa stivra ja jođiheaddji

Teáhtera eaiggádat, Sámediggi, Norgga Sámiid Riikasearvi, Sámi Eatnansearvi ja Guovdageainnu suohkan, čoahkkanedje ikte (15.6.2020) ja de válljeje ođđa stivrra ja ođđa stivrrajođiheaddji.

Nominerejuvvon canadalaš operabálkášupmái

Sámi opera «Gállábártnit», man Rawdna Carita Eira lea čállán ja masa Britta Byström lea ráhkadan musihka lea nominerejuvvon canadalaš teáhter, dánsa ja operabálkášupmái 2020 Dora Mavor Moore Awards “Outstanding new opera” kategoriijas.

Jallas Stállu video

Sámi našunálateáhtera mánáidčájálmas Jallas stállu lea oaidnimis video bokte dás, sotnabeaivve miessemánu 31. b. dii. 12:00 rájes. Čájálmasa lea Iŋgor Ántte Áilu čálistan, ja lea ge maid ieš neavttár ja muitaleaddji čájálmasas.

Stállu ja guovssahasa bárdni video

Sámi našunálateáhtera mánáidčájálmas Stállu ja guovssahas bárdni lea oaidnimis video bokte dás, sotnabeaivve miessemánu 17. b. dii. 12:00 rájes. Čájálmasa leat Anstein Mikkelsen, Edit Flåten ja Anja Flåten čállan, Mary Sarre lea muitaleaddji/neavttár

Hamelna Roahttobivdi video

Sámi našunálateáhtera mánáidčájálmas Hamelna Roahttobivdi lea dal oaidnimis video bokte dás. Čájálmas vuolgá árbeivirolaš muitalusas, čállon don dolin, Grim-vieljažiid bokte.

Gánda ja golleloddi

1984is báddii NRK Beaivváža/Hålogalandda teáhtera bearaščájálmasa Gánda ja golleloddi. Lea oaidnimis neahtás.

Ii čájet teáhtera ovdal aramusat geassái

Dal leat eiseválddit eastadan dihte corona-virus leavvama oktavuođas, mearridan ahte doaluin gos čoahkkanit olbmot nu mot omd. teáhterčájálmasain, eai galgga lágiduvvot. Teáhter doahttala eiseválddiid.

Dáiddalaš almmuhanfriddjavuođa ávvudeapmi

Mii áigut ovttas váikkuhit ahte dáiddárat ja dáiddaásahusat miehtá máilmmi ožžot hukset ja doaimmahit iežaset dáidaga mot háliidit, almmá áitimiid ja doarrádallamiid. Dat lea vuođđoriektin ja eaktun friddja ja demokráhtalaš servodagas.

Gelddolaš ovttasbargobuvttadusas álgočájálmas

Skaut (liidni) lea gelddolaš ovttasbargobuvttadus mas Sámi nasunálateáhter searvá ja dal guovvamánu  28. beaivvi lea álgočájálmas Bæruma kulturviesus. Maŋŋel álgočájálmasa dolle davás ea. ea. lea oassin Borealis dálvefestiválas Álttás.

Nanu fálaldagain beassáš márkaniin – II LÁGIDUVVO

Sámi našunálateáhter čájeha golbma čájálmasa beassážiin Guovdageainnus, leat guokte nanu guossečájálmasa ja de vuolggaha teáhter maid beassážiid guhkit čájálmasráiddu Sámis ovttas máilmmi gievrramus nieiddažin.

Álgočájálmas lihkustuvai

Sámi našunálateáhter vuosttáš álgočájálmas Svalbardas, ovttas Árktalaš filharmoniijain, lihkustuvai bures.

Ovddešáiggi suoivvanasat teáhteris

2017 čavčča geigejuvvui Jon Tombre:ii girji gos muitaluvvui muhtin ruoŧa professora birra gii vulggii Sápmái 1920 loguin kártet sámi náli, dalle go galge suddjet buhtis vilges náli. Boađus dien dagus dal bealgoalmmát jagi maŋŋel lea teáhterčájálmas Olbmot, maid Jon Tombre lea hábmen ja bagadan.

Olbmot hábmejuvvo

Ovdal juovllaid álggahuvvuje ráhkaneamit ollašuhttit Jon Tombre Olbmot-čájálmasa ja dal, sullii mánu ovdal álgočájálmasa Svalbárddas/Longyeargávpogis Sámi našunálabeaivve, álgit oaidnit mii dal dás šaddá.

Stállu ja guovssahasa bárdni (čájálmas)

The following is an excerpt.

Mary Sarre (govven/foto Aslak Mikal Mienna) Skábmaeatnamis lei issoras garra borgadálki, davvebiegga bođii roasuid mielde. Eallit ja lottit mat orro dán eatnamis dopme ohcat suoji dálkkis. Danin ii fuobmán

Hálssatanjeakki Noaidi

The following is an excerpt.

Elle ja Hánsa geahččaleaba gávdnat ruhtaseahka maid leaba gullan galgá gávdnot doppe gos suovva badjána maŋŋel arveoavtti. Muhto de válddahallaba fáŋgan noaideáhkkui mii rievdada sudno miessin, ja Hánsa

Pippi Nallesuohkku (2020)

The following is an excerpt.

Ii čájehuvvo – buvttadusa ja čájálmasmátki heaittihuvvo/bissehuvvo, Coronavirus dili sivas Lei hui dábálaš beaivi. Tommi ja Annika golahallába áiggi gilvvagárddis. De soai fuobmába ahte muhtin lea

Gii gottii mu áhči? – guossečájálmas

The following is an excerpt.

Sidjiide guđiin lea buot, ii rievdat politihkka meastta maidege. Earáide lea sáhka eallima ja jápmima birra. Gii gottii mu áhči lea vuostecealkámuš muhtin áhči guovdu. Áhčči guhte lea billistan iežas

Almmuhii 2020 prográmma

Teáhterhoavda lei bovden 2020 čájálmasaid bagadalliid go boahtte teáhterjahki almmuhuvvui. Ja ii ge son máššange almmuhit binnáš 2021 prográmmas, ja dán oassái lei bovden dovddus girječálli.

De viimmat čájehuvvo erenoamáš opera

Máŋgga jagi ráhkaneapmi loahpahuvvo ja boađus lea dal oaidnimis. Ja gullamis. Go dal viimmát čájehvvo vuosttaš sámi-cree opera, Two odysseys: Pimooteewin/Gállábártnit, Canadas.

Two odysseys: Pimooteewin/Gállábártnit

The following is an excerpt.

“Step into a world of cross-cultural odysseys and examine how we live on earth, how we pass to the land of the dead, and the consequences of love and sacrifice.” Two odysseys:

Áillohaš juoigamat ja poesiija

The following is an excerpt.

Áillohaš – Nils Aslak Valkeapää – su juoigamat ja poesiija – Dáinna poesiija-luohtekonsearttain mii gudnejahttit Áillohačča – son guhte lei okta sámi kultuvrra njunuš láidesteaddjin. Su

De som tapte freden

The following is an excerpt.

Mátta-Várjjagis, Finnmárkkus ja Davvi-Romssas lea erenoamáš soahtehistorjá. Norggas galggaše dovdat dan historjá ja dat galggašii leat čállojuvvon buot skuvla- ja historjágirjjiin. Dađibahábut baicca lea

Johan Turi

The following is an excerpt.

Su navdet leat vuosttaš sámi girječállin. Su vuosttaš girjái “Muitalus sámiid birra” čálii boazosámiid eallima birra álggogeahčen 1900:s. Turis ii lean akademihkalaš oahppu ja son anii Guovdageainnu

Áillohaččain dáiddafestiválas

Stuora dáiddafestivála lágiduvvo Álttas skábmamánus. Dieđusge lea teáhter doppe, dán háve čájeheame luohte-poesiija čájálmasa mas Áillohaš-rohke teavsttat ja luođit lea guovddažis

Eallit dahje ii

Beaivváš Sámi Našunálateáhter lea dal vuohččan ožžon saji Bearaš – ja kulturkomitea Stádabušeahta rabas gulaskuddamii. Odne (21.10.2019) beasaiga stivrajođiheaddji Lene Hansen ja teáhterhoavda Rolf Degerlund muitalit sidjiide ođđa teáhtervisti dárbbuid birra.

Čihkkon máilmmesoahte historjá Beaivvážis

Mátta-Várjjaga ja Nuorta-Finnmárku teáhter, Samovarteáhter, fitná Sami našunálateáhtera guossis ja mielde sis lea ođđabuvttaduvvon čájálmas mas lea  miellagiddevaš, dehálaš ja čihkkon máilmmesoahtehistorjá.

Human Zoo nannosit árvvoštallojuvvon

Human Zoo čájehuvvui álgočájálmassan Oslos golggotmánu 4. B. Álgočájálmasas ledje dievvá geahččit – ja árvvoštallit. Dal leat eanas árvvoštallamat lohkamis dás.

Vuosttaščájálmas Duiskkas

Badjelaš guokte jagi maŋŋel go vuohččan čájehuvvui, lea “Johan Turi” čájálmasas ođđa vuosttaščájálmas, ja dat dáhpáhuvvá Duiskkas, Frankfurt gávpogis lávvordaga golggotmánu 12. 2019.

Stuora teáhtervisti optimisma teáhteris

Trine ja ráđđehus – Giitu. Eat goassege ovdal leat ná movttáskan. Ii goassege ovdal leat loahpalaš ja formálalaš mearrádus leamaš ná lahka. Beaivvážis vuostáiváldit 2020’i stádabušeahta ávuin.

Juoiggas Operas

Otne bearjadaga 4. B. almmuhii Det Norske Opera & Ballett bileahttavuovdima go Sámi našunálateáhter čájeha ođđasit Juoiggas čájálmas, juste fal doppe boahtte jagi borgemánus 2020.

Kolonialisma veahkaváldegeavaheames álgočájálmassan

Sámi Našunálateáhter Beaivváš  lea dál gearggus čájehit iežas njealját álgočájálmasa dán jagi, namalassii bihtá “Human Zoo”, mii čájeha kolonialisma veahkaváldegeavaheames. Čájálmasas čuovvut sámi bearraša geat vulget rabas duoddariin gáržžes guovlluide, mat ovttot ládje gáržžiduvvojit.

Golbma čájálmasa čájálmasmátkái

Barggadettiin ođđa stuorit čájálmasain Human Zoo, de teáhter sáddesta golbma eará bihtá johtui, dán háve lagas guovllus. Leat čájálmasat Hamelna Roahttobivdi, Elliid luođit ja Jallas stállu.

Illudan neaktit

Nuorra son gal lea, muhto guhkkin eret aitto álgi; son ii leat eará go 18 jagi, muhto lea jo neavttašan 13 jagi. Ii ge son leat jurddašan heaitit eret “fanadeames sihke dovdduid ja goruda gosa rolla gáibida”, go nuorra, muhto oalát hárjánan neavttár, deanonieida Eila Ballovara Varsi, lea dal ollen Sámi našunálateáhtera lavdái.

Johan Turi vuolgá Frankfurtii

Sámi Našunálateáhtera 2017 bihtá Johan Turi ceggejuvvo fas lávdái, muhto ii fal Sámis. Bihttá vuolgá Frankfurtii, gos čájehuvvo mánu.

De dal Human Zoo

Sihke bagadalli ja čálli, ja muđuige buohkat earát geat leat mielde, ledje čoagganan go Sámi našunálateáhtera bargagođii Human Zoo buvttadusain.

Buorre geassi!

Sámi Našunálateáhter lea dal čohkkegoahtime návccaid čakčii go ođđa buvttadusat lea boađi boađi. De lea ge vuogas go geassi lea dás. Teáhter luomustallá ge dal gitta borgemánnui ja sávvá ge  gehččiide ja eará teáhterberošteddjiide buori geasi ja bures boahtin fas čakčii.

Teáhter ovttasbarga Norgga Nationaltheatret:in

Human Zoo lea teáhtera boahtte bihttá čájeheamis, lea ovttasbargobuvttadus Nationaltheatret:in Oslos. Álgočájálmas lea ge maid Oslos, buot loahpahuvvo fas Guovdageainnus, diekko gaska johtá čájálmas viidát sámis.

Bivnnuhis njoammil gearggai

Pelle Njoammil lea leamaš teáhteris beassážiid rájes, olu gehččiid miela mielde, muhto Oslo čájálmasa bokte miessemánu 25. B. čájálmasráidu luobai.

Pelle mátkkoštišgoahtá

Maŋŋel unna beassášbottoža, de lea áigi boahtán mátkkoštišgoahtit ja čájáhallat Pelle Njoammil čájálmasa. Okta čájálmas vel Guovdageainnus, ja de mátkái!

Čálli rámida Beaivváža Pelle Njoammil

Áibbas dievvá Pelle Njoammil álgočájálmas gaskavahkku ovdal skilleduorastaga, dáinna gal lei teáhter dieđusge hui duhtavaš. Muhto go ieš Pelle Njoammil čálli maid lei doppe ja dása lassin oalát rámidii čájálmasa, ja geahččit ledje duhtavaččat, de Sámi Našunálateáhtera teáhter eahket ii sáhttán šaddat buorebut.

Illuda oaidnit Pelle Njoammila lávddis

Pelle Njoammila čálli iluda sakka go dal fargga beassá oaidnit iežas njoammila simpume vuohččan teáhterlávddis. Issoras gal maid lea, go lea vuosttaš geardde čállán teáhterii. Beassážiid čájehuvvo sámi mánáide dovddus njoammil vuosttaš geardde.

Beaivváš beassážat

Sámi Našunálateáhter lea dan jagi maid mielde beassášmárkaniin ja nu mot dávjá, de lea teáhteris fálaldat eatnasiidda. Ođđa bearaščájálmas čájehuvvo vuosttaš geardde, aitto Sámi Našunálateáhtera áigeguovdilis čálli guhte ieš lea lávddastallame Beaivváža lávddis ja Norgga buoremus čájálmas čájehuvvo vuosttáš geardde Sámis.

Nissondeaivvadeapmi loahpahuvái Oslos

Nissondeaivvadeapmi lea čájehuvvon ođđajágimánu rájes, dal njukčamánu álggugeahčen lea maŋemus čájálmas čájehuvvon, dát dáhpahuvái Oslos.

Juoiggas! ii šat gullo

Sámi Našunálateáhter Beaivváš loahpahii Juoiggas! Luohtečájálmasmátkkošteami ruovttus Guovdageainnus guvttiin čájálmasain. Ja mot jo maid muđui čájálmasmátkkis, de čájálmas geasuhii ja guoimmuhii maiddái Guovdageainnus.

Luohti geasuha

Sámi Našunálateáhter juoigankonseartačájálmas Juoiggas! lea jo álgočájálmasa rájes  geasuhan olu gehččiid. Dal álgá geasuheaddji čájálmasa čájálmasráiddu loahppa oidnogoahtit.

Historjjálaš ovttasbargu

Sámi Álbmotbeaivvi oktavuođas presentereba dát guokte Norgga našunálateáhtera historjjálaš ovttasbarggu. Human Zoo bihtá álgočájálmas, maid Sámi Našunálateáhter lea ovdánahttán, biddjo Nationaltheatretii (čálus lea dárogillii).

“Liiko munnje” Sámi álbmotbeaivvi

Sámi Mánáid Teáhter fitná Sámi Našunálateáhtera guossis Sámi Álbmotbeaivvi ja čájeha iežas “Liiko munnje” čájálmasa. Čájálmas čájehuvvo Guovdageainnu kulturviesus guovvamánu 6. B. dii. 18:00 ja lea nuvttá buohkaide.

Guokte máilmmiálgočájálmasa ođđajagimánus

Teáhter vuolggaha teáhterjagi 2019 olles guvttiin áibbas ođđa čájálmasaiguin ođđajagemánus. “Juoiggas”, mas luođit ja musihkka lea guovddážis, čájehuvvo vuohččan 18. B. ja “Nissondeaivvadeapmi” maid Sven Henriksen lea čállán fas 25. B.

2019 prográmma lea almmuhuvvon

Dal bearjadaga skábmamánu 30. B. dii. 12:00 almmuha Sámi Našunálateáhter 2019 teáhterprográmma. Prográmmas lea olu ođas ja miellagiddevaš ja maiddái muhtin mii ovdal lea čájehuvvon. Prográmmas lea juoga juohkehažži.

Almmuha 2019 prográmma

Sámi Našunálateáhter almmuha dal bearjadaga 2019 teáhterprográmma. Teáhterhoavda lohpida mearkkašáhtti máidnasiid geahččamis lávddiin miehtá Sámi.

Buot, buot unnimusaide

Sámi Našunálateáhter galgá čájehit teáhtera buot ahkásaččaide ja dan mihtu doallá teáhter dehálažžan, muhto lea aŋkke okta ahkejoavku maid teáhter ii leat vel goassege geahččalan joksat, na ii ovdal go dal. Teáhter rádjá dal saji daid buot, buot unnimusaide.

Juoiggadeame Japánas

Skábmamánu 11. beaivvi galgaba guokte nuorra juoigi, ubmisápmelaš Katarina Barruk ja davvisápmelaš Mikkel Rasmus Logje, juoiggastit ovttas Kiyari-lávluiguin geat bohtet Chino City Kiyari Preservation Society:as.

Loahpahuvvui bajimusas

Sámi Našunálateáhtera Pippi Langstrømpe veršuvdna čájehuvvui maŋemus geardde, dát dáhpáhuvai teáhtera ruovttubáikkis, Guovdageainnus. Measta buot stuolut Guovdageainnu kulturviesus ledje váldon, ja na de loahpahuvvui Pippi Nallesuohkku hui finat ja vuohkkasit.

Bivnnuhis bihtá maŋemus čájálmas lahkonišgoahtá

Pippi čájálmas lea iežas čájálmasráiddus viidát Sámis geasuhan olu olbmuid. Guovdageainnus ledje álgogeažis ráiddus máŋgga dievvá čájálmas, muhto aŋkke lea vuordimis ahte maŋemus čájálmas čájálmasráiddus mii de lea ge Guovdageainnus, maid dieviha.

Árbbi maid ožžot

Giron Sámi Teáhter ja Marja Lisa Thomasson finada Sámi Našunálateáhteris guossis čájálmasain “Árbbi maid ožžot” disdaga golggotmánu 30. b.

Bivnnuhis Pippi

Maŋŋel golbma dievva čájálmasa Guovdageainnus, dolle ábegáhttu, heasta ja villa ja Pippi ja earát, mátkái Sápmái. Vuosttaš sámegielat Pippi lea leamaš dán rádjai hui bivnnut. Pippi, dahje Marte Fjellheim Sarre, illuda. Ja sunnje šaddá earenoamáš somá álggahit čájálmasmátki ruovttubáikkis Kárášjogas, doppe gos dál jo diehtit šaddet unnimusat guokte dievva čájálmasa.

Pippi bures vuostáiváldon

Vuosttaš sámegielat Pippi čájálmas obanassiige čájehuvvui vuohččan, dát dáhpáhuvai Guovdageainnus bear. 5.10. kulturviesus mii lei dievva. Lei álki vuohttit ahte olbmot liikoje bures vuosttaščájálmasa.

Vuosttaščájálmas dievai, muhto ale bala…

Teáhter lea dal “manahan” buot bileahtaid Pippi Nallesuohkku vuosttaščájálmassii mii lea bearjadaga 5.10., muhto don Guovdageainnus guhte it ollen oastilit bileahta ovdal go dievihii, ale bala, váivašuva ja jierásnuva: lávvordaga 6.10. ja mánnodaga 8.10. čájehuvvo Pippi čájálmas fas Guovdageainnus. Ja das maŋŋel, de čájehuvvo Pippi máŋgii, viidát sámis.

Vuosttaščájálmas hui fargga

Bearjadaga golggotmánu 5. b. lea Pippi Nallesuohkku čájálmasas vuosttaščájálmas. Das maŋŋel čájehuvvo vel moddii Guovdageainnus, ja de dolle ábegáhttu, heasta, villa ja ruhtalávká, ja dieđusge Pippi ja dát earát, čájálmasmátkái.

Álgá Pippiin

Elle Sofe lea bagadallán moadde oanehisfilmmas ja lea koreográferen máŋggaid čájálmasaid, maiddái teáhterčájálmasaid, muhto ii fal goassege bagadallan teáhterčájálmasa, na ii goit ovdal dal. Dál galgá Elle Sofe vuohččan bagadallat teáhterbihtá go dal Sámi Našunálateáhter čájeha vuosttaš sámegielat Pippi teáhterbihtá.

Dálá teáhterhoavda joatká

Sámi Našunálateáhter Beaivváš dieđiha dákko bokte ahte teáhterhoavda Rolf Degerlund joatká hoavdan vel njeallje jagi. Teáhtera stivra mearridii, stivračoahkkimis 14.09.18, ahte Degerlund joatká 01.01.20 rájes 31.12.23 rádjai.

Elliid luođit Troms-mánáide

Sámi Našunálateáhter Ingá Márjá Sarre bokte čájeha dal luohte- ja muitalančájálmasa Elliid luođit guokte vahkku smávvaskuvlla mánáide 16 iešguđet skuvllaiguin Tromssas.

Marte lea Pippi Nallesuohkku

Sámi Našunálateáhter Beaivváš lea vuosttaš sámi lávdi gos Pippi Nallesuohkku čájehuvvo, ja Marte Fjellheim Sarre galgá neaktit máilmmi gievrramus nieiddaža. Son illuda neaktit vuosttaš sámegielat Pippi dán máilmmis, muhto son maid illuda go dákkár mávssolaš muitalus maid Pippi ovddasta dál galgá čájehuvvot sámi mánáide ja nuoraide.

Ráđđehus mearridii ođđa visti

Bearjadaga geassemánu 22. B. 2018 dáidá leamen okta dain stuorimus ja deháleamos beivviin teáhtera historjjas go de almmuhii ráđđehus mearrádusa cegget ođđa visti teáhterii. Lea oktasašvisti Sámi joatkka- ja boazodoalloskuvllain. Stivrrajođiheaddji ja teátherhoavdá illudeaba ovttas olles sámi teáhterbirrasin.

Teáhter ohca ekonomiijahoavdda

Skábmamánu 2018 rájes ii leat teáhteris šat ekonomiijahoavda. Dal de almmuha ge teáhter rabas ekonomiijahoavdda virggi, ohcanáigemearri lea borgemánu 12. B.

Sámi Našunálateahtera Hedda-beivviin

Sámi Našunálateáhter válddii oasi Heddabeivviin Oslos mat lágiduvvoje geassemánu 8. B. rájes gitta sotnabeaivái geassemánu 17. B.. Maŋemus beaivve geigejuvvui Hedda-bálkašupmi, muhto dán jagi ii lean teáhter nammaduvvon. Teáhter aŋkke searvvai beivviin Oslos čájálmasain mas Áillohačča teavsttat ja luođit leat guovddážis, čájehii guktii, dáinna teáhter lihkostuvai bures.

Sámi Našunálateáhter Heddabeivviin

Sámi Našunálateáhter váldá oasi Heddabeivviin Oslos geassemánu 2018. Olles Norgga teáhterbiras lea Oslos dieid beivviid, Heddabálkášupmi lea beivviid "grande finale".

Maŋemus Giđđadulvi VII

Giđđadulvi VII revyčájálmas mátki lea dal nohkame. Maŋemus čájálmas lea Guovdageainnus bear. 25.5. - gánnáha oastit bileahtaid ovdagihtii dan sadjái go uvssa, lea hálbbibut.

Jallas stállu lávddis

Áilloš ja Sámi Našunálateáhter čájeha "one man band" mánáidčájálmasa "Jallas stállu" miessemánu 2. b. rájes.

Guoimmuheaddji Giđđadulvi

Spagga dievva visti, reaškkas ja buorre mokta go Giđđadulvi VII revyčájálmasa čájehuvvui vuosttaš geardde.

Álgočájálmas dievva, muhto…

Giđđadulvi VII álgočájálmas bearjadaga cuoŋománu 27.b. lea dievva, muhto dii Guovdageainnus geat ehpet joksan sihkkarastit saji álgočájálmassii sáhttet nu bargat nuppi čájálmassii, mii lea lávvordaga 28. B.. Dahje jo gávdnat heivvolaš beaivvi ja báikki čájálmasmátkkis.

Hálbbiduvvon bileahtat Giđđadulvái neahtas

Jus leat pláneme geahččat ođđa Giđđadulvvi de gánnáha oastit bileahta dál juo, álgočájálmassii gal leat juo buot bileahtat vuvdon, muhto eará čájálmasaide lea vejolašvuohta oastit bileahtaid ovdagihtii. Ja dat leat hálbbibut neahtas go uvssas!

Dulvagoahtá Beaivvážis

Guđa geardde lea dulvi joksan teáhtera lávddi dan rájes go teáhter álggahuvvui 37 jagi dassái. Ja dal dán giđa de dát fas dáhpáhuvva. Teáhter čájeha Giđđadulvvi 7. geardde. Ráhkkanehpet humoristtalaš ja satiirralaš, eahpeformálalaš teáhterii revyhámis mii áigeguovdilis fáttáiguin čievččasta sihke bajás, duohko ja vel maiddái deike.

SlinCraze ráptalkshowa

Sámi ráppar SlinCraze ii dohkket givssideami, son lea maid ieš vásihan dan ja dán fuomášuhttá son ráptalkshowas «Dá lean mun”/”This is me”. Showa čájehuvvo guktii beassážiid.

Áigeguovdilis ja dovddus neavttár beassášguossis

Beassážat Guovdageainnus fállá nu mot dábálaččat máŋga kultuvrralaš vásáhusaid, maiddái buorre teáhtervásáhusaid. “Dá lean mun”/”This is me” čájehuvvo álggus ja de loahpahuvvo “Haugtussa” čájálmasain gos deaivvadit TV-ráiddoáigeguovdilis Ane Dahl Torp:ain.

Dehálaš kulturpolitihkar guossis

Moadde vahkku dassái ledje dehálaš Norgga kulturpolitihkkárat Sámi Našunálateáhtera guossis. Ja dal finada fas dát guhte árvideames lea deháleamos kulturpolitihkkár. Teáhterhoavddas leat alla vuordámušat go dal kulturministtar ieš finada guossis.

Máhccan historjái

Snøfrid čájálmas vuolgá duohta dáhpáhusaiguin. Dahje lei; nu mot jo čájálmasa vuođđu, de Snøfrid maid gulla dal doložii.

Snøfrid loahpaha Kárášjogas

Čájálmas “dan stuora ráhkisvuođa birra” lea illudan ja guoimmuhan olbmuid miehtá sámi. Ja dal besset teáhterberošteaddjit Kárášjogas vásihit čájálmasráiddu maŋemus oasi, go doppe loahpahuvvo čájálmasmátki dáid beivviid.

Dehálaš kulturpolitihkkarat teáhtera guossis

Stuoradikki Bearaš- ja kulturkomitea ovttas Sámedikki presideanttain finadedje disdaga 20.2. Sámi Našunálateáhtera guossis. Teáhterhoavda beasaige de dehálaš kulturpolitihkkáriidda Norggas čájehit dan heajos teáhterviessodili mii teáhteris dal lea.

Bearaš- ja kulturkomitea galleda teáhtera

Disdaga guovvamánu 20. B. finada Stuoradikki bearaš- ja kulturkomitea teáhteris, ja ii go son viessogažaldat leat mielas de. Teáhterhoavda váldá vuosttá komitea árrat iđit.

BUORRE OĐĐAJAHKI!

Sámi Našunálateáhter Beaivváš sávvá buohkaide buori ja iloloaš ođđajagi! Mii giitit buohkaid geat fitne geahččame min čájálmasaid mannan jagi, ja sávvat buohkaide bures boahtima ođđa teáhtervásáhusaide 2018is. Ja ođđajagimánu 12. beaivvi leage juo min vuosttaš álgočájálmas, de mii muitalit muitalusa mii ii soaitte nu dovddus, namalassii sámi nieidda Snøfrida birra gii náitalii norgga gonagasain Harald Hårfagrin.

2018 Prográmma

Sámi Našunálateáhteris leat olles njeallje álgočájálmasa teáhterjagis 2018/19. Dasa lassin áigut maid čájehit Astrid Lindgrena Pippi Nallesuohkku vuohččan sámegillii. Oahpásnuva Beaivváža 2018 jagiin!

Dá lean mun – This is me – oktii vel

Jus it beassán mannan čavčča geahččat talkshowa "Dá lean mun - This is me", de lea dus an vejolašvuohta go čájehuvvo fas, Guovdageainnus beassážiidáigge. Skilleduorastaga čájehuvvo bihtá sámegillii ja guhkesbearjadaga ges dárogillii.

Johan Turi čájálmasmátki nohkan

"Johan Turi" čájálmasmátki lea dál ollašuvvan, ja dat maŋemus čájálmasat ledje ruovttulávddis Guovdageainnus, gos čájehuvve guokte rabas čájálmasa ja guokte skuvlačájálmasa.

Johan Turi ain johtime

Johan Turi čájálmasmátki lea bistán juo badjelaš golbma vahku, ja dál leat ollen suomabeal Sápmái, ja boahte vahku leatges ruoŧabeal Sámis. Dán háve fitnát maid Čohkkirasas, mii lea dat guovlu gos Johan Turi orui ja gosa lea hávdaduvvon. Oallugat leat leamáš geahččame dán earenoamáš čájálmasa, mas geahččit besset vásihit veaháš earálagán ovdanbuktima. Čájálmasas leat sihke suohttasat ja maid duođalaš áššit, ja mii sávvat buresboahtima vásihit "Johan Turi" čájálmasa.

Ávvojagi njealját álgočájálmas

Dál mii illudit min njealját álgočájálmssii dán jagi! Ja čakčamánu 6. beaivvi leat gearggus čájehit "Johan Turi" nammasaš bihtá Det Norske Teatret:s Oslos. Bihtá leaba Harald Gaski ja Gunnar Gjengset čállán ja teakstaheiveheaddjit leaba bagadalli Frank Jørstad ja Kristian Lykkeslet Strømskag. Maŋŋel čájálmasaid Oslos vuolgit čájálmasmátkái mii bistá gaskamuddui golggotmánu, ja maŋemus čájálmas lea golggotmánu 17. beaivvi, Guovdageainnus.

Buori geasi buohkaide

Teáhteris lea dál geasseluopmu. Borgemánus mii joatkkit fas bargguiguin - oaidnaleápmái de!

Guđeš “Vinduer” čájálmassii!

The following is an excerpt.

Geassemánu 15. beaivvi – Heddabeivviid oktavuođas – lei “Vinduer” čájálmasas álgočájálmas, iige leat eará dadjat go ahte dat manái earenoamáš bures! Ja sihke geahččit ja

Heddadagene – Ođđa teáhterfestivála

Sámi Našunálateáhter Beaivváš ossalasta Heddadagene-teáhterfestiválas, mii lágiduvvo Oslos. Doppe sáhtát vásihit min ovttasbargočájálmasa "Vinduer", mii čájehuvvo Det Norske Teatret lávddis.

Fargga fas ođđa čájálmasat

Teáhter lea dál bargamen guvttiin ođđa buvttadusain; namalassii "Stállu ja guovssahasa bárdni" mii lea čájálmas min buot nuoramus gehččiide. Nubbe buvttadus lea "Johan Turi" mii lea čájálmas dan birra movt girji "Muitalus sámiid birra" šaddá, ja álgočájálmas lea čakčamánus.

Buresboahtin máilmmipremierii!

Gosa lea Rievssatčivgga fiinna bivttas šaddan? Gosa lea jávkan, leago oktage dan suoládan?.. ja giison dat sáhttá leat? Vuolgge mielde máinnasmáilbmái ja Rievssatčivgga mátkái, ohcat su biktasa, man eatnistis oaččui, dalle go riegádii.

Gulaskuddancealkámuš – NOU 2016:8 Váibmogiella

Sámi Našunalateáhter Beaivváš rámida sámi giellalávdegotti buori barggu dán mávssolaš áššis, ja doarju daid árvalusaid mat leat ovddiduvvon, muhto oaidnit ahte dáidda- ja kulturoassi ii leat gieđahallon guorahallamis.

Rievssatčivga-girji almmuhuvvui

Čálli Jens Martin Mienna almmuhii sihke dábálaš girjji ja jietnagirjji Rievssatčivgga birra: "Gii suoládii rievssatčivgga biktasa?"

“Doaresbealluottain” (Frå landevegen) – Det Norske Teatret

Neavttár Gjertrud Jynge lea ráhkadan čájálmasa iežas máttarmáttarádjá, Jakob Walnum, birra. Son lei dat gii 1897:s vuođđudii dan nu gohčoduvvon mátkkálaččaidmiššovnna - omstreifermisjonen. Barggadettiin čájálmasain fertii Gjertrud maiddái meannudit iežas heahpatvuođadovddu

Nuorat, gea dá!

Leatgo nuorraolmmoš, gaskkal 15-29 jagi? Leatgo goassege bargan backstage-bargguid ja háliidat oahppat eanet? It leat skuvllas dahje barggus? Na, de gal soaitá Euorpean Junior Backstage Technicians juste fal dunnje! Oza mátkestipeandda ja vuolgge mielde dán prošektii!

Rievssatčivga boahtá beassážiidda

Sámi Nášunalateáhter Beaivváš bargagoahta dál ođđa čájálmasain, ja dán háve ráhkadišgoahtit máinnasčájálmasa "Rievssatčivga" mii heive buohkaide. Lea dramatihkkára Jens Martin Mienna vuosttáš teáhterbihttá.

Fámolaš ja vilddas

Čáppá ja fámolaš konseartačájálmas mii čuozai dovdduide, nu dadje oallusat sis geat vásihedje ávvokonsearta Jielemen aavoe Olavshallenis, Troanddimis . "Kraft og galskap" leat sánit maid Adresseavisen atná sin konseartaárvvoštallamis. Dál bovdet gehččiid Stormen Konseartavissui, Bådåddjos.

Lihkku beivviin Sápmi!

Sámi nášunalateáhter Beaivváš sávvá buohkaide lihkku beivviin, ja lihkku 100 jagi ávvudemiin! Mii illudit odne čájehit min ávvonkonsearta, Jielemen aavoe - Eallima illu.

Mii gávdnot. Mii leat. Mii boahtit ain gávdnot.

Dál eai leat galle beaivvi ovdalgo beassat ovttas ávvudit Troandimis, gosa sápmelaččat miehtá sámi fas čoahkkanit 100 jagi maŋŋel dan vuosttaš čoahkkima mii dollui juste fal Troandimis. Ja mii illudit ávvokonsertii Jielemen Aavoe mas beassat vásihit sihke čáppa lávddi, čáppa šuoŋaid, čáppa - muhto maid duođalaš sániid ja čeahpes dánsejeddjiid.

Vihtta álgočájálmasa

Olles vihtta álgočájálmasa galget buvttaduvvot dán teáhteráigodagas, ja vuosttáš lea juo dál moatti vahku geahčen; namalassii Jiemelen aavoe. Nubbe álgočájálmas lea beassášvahkus, ja de besset earenoamažit mánát návddašit ođđa máidnasa; man Jens Martin Mienna lea čállan

Jielemen aavoe álggaha ođđa teáhterjagi

Ávvokonsearta Jielemen aavoe lea Sámi Nášunalteáhtera vuosttáš álgočájálmas dán teáhteráigodagas, ja čájehuvvoge vuohččan Sámi álbmotbeaivvi, Tråante2017 doaluid oktavuođas. Lea stuora illu ja gudni go maiddái min gonagasbárra lea boatime álgočájálmassii mii lea juo dievvan.

Viimmat juovllat dievdduide

Dal moadde beaivvi ovdal juovlaruohtaeahkeda, de besset maiddái teáhtera Dievddut, juovlaluomustállat, go dal lea komediija maŋemus čájálmas čájehuvvon. Maŋemus čájálmas lei Romssas juovlamánu 21. B.

Teáhter stuora ávvokonsearttain

Guovvamánu 6. B. 1917 dollui vuosttaš almmolaš sámi váldočoahkkin Troandimis ja dal 100 jagi maŋŋel ávvuduvvo dát stuorrát, ea. ea. Beaivváš Sámi Našunálateáhterin gii ovttas beakkáneamos sámi artisttaiguin ja KORK čuojahanjoavkkuin, čájeha ávvokonseartta Jielemen Aavoe Olavshallenis.

Áigá jo gárvánan

Sámi Našunálateáhtera juovlakomediija “Dievddut” čájehuvvo vuohččan bearjadaga 25. beaivvi skábmamánus, muhto livččii sáhttán čájehuvvot jo giđđat; dakka maŋŋel beassážiid ja maŋŋel Vidas Extremas čájálmasmátki, čájálmas buvttaduvvui ja garvvistuvvui, muhto biddjui rádjui, otnážii.

Mávssaheapmi bisánii

Guokte dievvá čájálmasain Oslos ja buori árvvoštallamiin Norgga Klassekampen áviissas, loahpahii Mávssaheapmi čájálmas iežas čájálmasráiddu. Ieš čálli, guhte lea maid leamaš neavttár čájálmasas, lea hui duhtavaš mot čájálmasain lea mannan ja mot čájálmas lea váldojuvvon vuosttá gehččiid bealis.

Dievddut guoimmuhit hivssegis

Dal fargga leat Dievddut, dahje dievddut Dievddut čájálmasas gearggus guoimmuhit. Golbma dievdoneavttára bovdejit juovlasuohttasiidda, lunddolaččat dáhpáhuvvu dát hivssegis ...

Plupp lávke teáhterlávdái

Lullisámiid teáhter Åarjelhsaemien teatere čájeha vuohččan daid beivviid mánáidčájálmasa gos dovddus karaktevra Plupp lea guovddážis, Sámi Našunálateáhter lea mielbuvttadeaddji. Dovddus “Beaivváš” ámadajot leat oaidnimis, lávddis. Ja ea. ea. bagadallistuolus

Mávssaheapmi álgočájálmas

Maŋŋel bures čađahuvvon álgočájálmasa mii lei bearjadaga golggotmánu 7. B., de vuolgá teáhter johtit Sven Henriksena čállon čájálmasain Mávssaheapmi, sihke viidát ja guhkas Sámis. Ja maid Osloi, gos čájálmasmátki heaittihuvvo skábmamánu gaskamuttus.

Mávssaheapmi lea álgán

Bearjadaga golggotmánu 7. B. rájes gitta skábmamánu 16. B. rádjái čájehuvvo Sven Henriksena ođđačállon čájálmas Mávssaheapmi oalle viidát sámis. Vuolgga lea Guovdageainnus, loahppa čájálmasráiddus lea Oslo. Čájálmas finada 18 iešguđege báikkiin, Norggas, Suomas ja Ruoŧas, diein báikkiin čájehuvvojit 27 čájálmasa, eanas rabas, eahket čájálmasat muhto maiddái muhtin skuvlačájálmasa.

Faskehii árvvoštalliid bálkkašumi

Norgga árvvoštalliidsearvi, teáhter, musihkka ja dánsun ossodat, geigii Beaivváš Sámi Našunálateáhtera ja teáhterčájálmasa Vidas Extremas 2015-2016 árvvoštalliid bálkkašumi čakčamánu 29. B. 2016.

Hásttuhit boares jurddašan málle

Go Sámi našunálateáhter buvttadišgođii Sven Henriksena “Mávssaheami” bihtá, de hásttuhit boares jurddašanmálle, mat muitaluvvojit vuostálasvuođa dilis, mii čuožžila báikegottážis go minerálaindustriija leavvagoahtá dohko.

Nammaduvvon árvvoštalliid bálkkašupmái

Norgga árvvoštalliidsearvi, teáhter, musihkka ja dánsun ossodat, lea dal nammadan Beaivváš Sámi Našunálateáhtera ja teáhterčájálmasa Vidas Extremas 2015-2016 árvvoštalliid bálkkašupmái.

Fargga miellagiddevaš čakča

Teáhter bosihastá dal binnáš geasset, muhto miellagiddevaš čakča lea vuordimis, sihke suohtas ja gelddolaš čájálmasat leat fállamis ja maiddái lullisámegielat čájálmasa unnimusaide.

Hedda bálkkašupmi Beaivvážii?

Aitto gullostii ahte Sámi Našunálateáhter lea nammaduvvon Hedda-bálkkašupmái, Norgga deháleamos teáhterbálkkašupmi, kategoriijas “dán jagi čájálmas”. Ja dal sotnabeaivvi 12. B. beassat ge de diehtit šaddá eanet go nammadeapmi.

Guohpabáidnon buvttadusálgu

De dal álggi Mávssaheapmi čájálmasa buvttadus smávvát, golggotmánu dan jagi lea čájálmasas álgočájálmas. Buvttadus álggi erenoamáš birrasis.

Guohpa bissehii Gába

FUOM! Gába čájálmas odne gaskavahkku 27. B. Guovdageainnu Kulturviesus dii. 19:00 - II ČÁJEHUVVO NU GO LEI ALMMUHUVVON!

Gába ja Roahttobivdi johtiba

Sihke Hamelna Roahttobivdi ja Gába čájálmasaiguin lea leamaš vuosttaščájálmas, muhto de eaba gal leat čájehuvvon eará go Guovdageainnus. Dal galgaba goappašat čájálmasa olggos johtit, dal goit vuohččan eanas sámi suohkaniin Finnmárkkus ja finadeaba maid suomabeale.

Ođđa Leahkit čájálmasráidu

Čakčat 2015 jođiba Hallgrim Hansegård ja Torgeir Vassvik “Leahkit” čájálmasain oalle viidát Davvi-Norggas, Beaivváža namas. Dal fas čájehuvvo ja mátkkošta erenoamáš dánsa- ja luohtečájálmas, dán háve siseatnanguovllus lulde, namalassii Teater Innlandet namas, Hamar guovllus.

Vidas Extremas gullá doložiidda

Vidas Extremas lea dal geavvan listui maid teáhter an rokkasta ja čájeha go áigu muitalit maid teáhter lea buvttadan “don dolin” rájes. Čájálmas mii oaččui nu buriid árvosániid ja maid olbmot duođai liikoje, lea dal šaddan historján.

Roahttobivdi lea luovos

Njukčamánu 16. B. bijai Beaivváš luovos Roahttobivdi mánáidgárddiide Guovdageainnus. Eará sániin, Egil Keskitalo čájehii vuohččan klassihkalaš ja dovddus máidnasa Hamelna Roahttobivdi sámegillii, na goit muitalusteáhter veršuvnnas. Maŋŋel ávvuduvvui dát sáfttain ja gáfiin. Ja roahttogáhkuin.

Beassažát Beaivvážin

Beassážiid čájeha Beaivváš guokte čájálmasa, goappašagat guovtte geardde. Lea Vidas Extremas ja Gába čájálamas.

Mihá eambbo go teáhterčájálmas

Vidas Extremas lea njuorasmahttán máŋgasiid. Geahččit ja preassa leat bures vuostáváldán Beaivváš Sámi Našunálateáhtera čájálmasa. Guatemala neavttáriidda lea dát šaddan mihá eambbo go teáhterčájálmassan. Buot vuordámušat leat ollašuvvan mihá eambbo go doaivvuimet, ja buot lea dušše illun. Dál loahpahuvva min mátki ja sii vulget ruoktot Guatemalai.

Guoimmuheaddji, gábas Mary ođđa čájálmasain

Go Mary Sarre guoimmuha Gába čájálmasas, de dáhpáhuvvo sihke musihkain ja suohtastallamin. Ja nissonolbmuid čiegusvuođaiguin. Ja diehttelasat maid fávrros dievdduiguin, muhto go sin álgá guorahallát, de eai aŋkke anit masage. Bures boahtin Áhku Power ironalaš máilbmái, mii govvida suohttasiid ja bárttiid min eallimis.

Erenoamáš buorre čájálmas mátkkošteame

Álgočájálmasa rájes mii lei Sámi Álbmotbeaivvi Oslo lea Sámi Našunálateáhtera čájálmas Vidas Extremas ožžon olu rámi. Dagbladet ja iTromsø attiiga o.m.d. bircologu 5 čájálmassii, muhto muđui lea preassa čállán hui čábbát čájálmasa birra. Dal jođaša teáhtera gitta maŋŋel beassážiid, de loahpahuvvo čájálmasráidu.

De viimmát Vidas Extremas

Sámi Álbmotbeaivi dán jagi šaddá hui erenoamáš ja miellagiddevaš Sámi Našunálateáhterii. Ođas, go dal lea Našunálateáhteris vuosttaščájálmas, dasa lassin, álgočájálmas, Norgga oaivegávpogis ja go dát mii fallojuvvo lea hui gelddolaš čájálmas, lea maya-sámi čájálmas Vidas Extremas.

Almmuhii 2016 prográmma

Duorastaga 17.12. lei teáhter ja ođđa teáhterhoavda bovden teáhtera 2016 prográmma almmuheapmái. Dát maid Sámi Našunálateáhter čájeha boahtte jagi lea Beaivváža ulbmil ektui; teáhter galgá ráhkadit ja čájehit teáhtera buohkaide, báikkálaččat, guovlulaččat, Sámis ja maiddái gaskariikkalaččat.

Searvá teáhterfestiválas Bangladeshas

Sámi Našunálateáhter lea fas oaidnimis lávddiin olggobealde Beaivváža váldoguovlluin. Árrat juovlamánus lávkesta “Mun lean Inanna” čájálmas lávdái gaskariikkalaš teáhterfestiválas Chittagongas, Bangladeshas.

Buorre árvosánát bihkkasevdnjes čájálmas loahpai

Vuosttaščájálmasa rájes golggotmánu 9 beaivvi - lea Beaivváš Sámi Našunálateáhter mátkkoštan Skoavdnji čájálmasain Norggas, Ruoŧas ja Suomas. Geahččit leat bures vuosttá váldán dan maid leat oaidnán ja gullan. Nu leat teáhterárvvoštallit maid dahkan, go čájálmas lea ožžon hirbmat buriid árvosániid, go omd čállet ahte «sevdnjes goalus čájálmas čájehuvvo hui earenoamáš buori ja jáhkehahtti vuogi mielde». Sánit mat sakka illudahttet min teáhterhoavdda gii fargga lea heaitimin. Ja dal nogaige maid mátki, guokte dievvá čájálmasaiguin Oslos.

Hoavdda maŋemus teáhterčájálmas

Bearjadaga golggotmánu 9. B. lei vuosttaš geardde go Skoavdnji čájálmas čájehuvvui, čájálmas lei dievvá ja geahččit válde čájálmasa hui bures vuosttá. Seammás lei dát teáhterhoavdda Haukur J. Gunnarssona maŋemus čájálmasbagadeapmi Beaivvážis teáhterhoavdan.

Giellahástalusat soaikkus čájálmasas

Son duhkoštallo, cápmahallá ja illástuvvo vearrámus lági mielde. Ja dasa lassin ferte hupmat vieris giela. Ida Løken Valkeapää neaktá vahágahttojuvvon nissonolbmo sámi teáhterčájálmasas mas fargga lea vuosttaščájálmas.

“Beaivvi bárdni” Japánii ja Supmii

Beaivváš čájeha “Áillohaš – beaivvi bárdni" Tokyos ovttasbarggus Norgga ja Suoma ambassádain suoidnemánu loahpageahčen. Ja ovdal dán, Kajaani Festivalas Suomas, maiddái suoidnemánu.

Maya-Sámi čállinbádji riegádahttá ođđa čájálmasa

Ođđa bihttá lea dál šaddame – dán háve lea erenoamáš ovttasbargu gaskal Guatemala ja Sámi kulturbargit. Geassemanus gávnnadedje njealje maya- ja sámi čálli čállinbajis Guovdageainnus – bohtosiid beassat geahčat 2016:as.

FRIKAR ráhkada Leahkit ovttas Beaivvážin

Čakčamánu 2015 čájeha Beaivváš ovttasbargguin FRIKAR joavkkuin Hallgrim Hansegård ja Torgeir Vassvik bokte "Leahkit". Dás fállojuvvo norgga álbmotdánsema ja luohti, guokte dáiddalaš beali mat eaba dávjá deaivvat. Maiddái Teater Innlandet (Hamar) searva buvttadeamis.

Bahá leavvá Beaivvážis

Čavččabealde leavvá bahá Beaivvážis, go de čájeha Beaivváš čájálmasas man namma lea Skoavdnji. Čájálmas čájehuvvui vuosttaš geardde 1994is, dal fas ođđasit. Bearášveahkaváldin lea metamuitalus, muitaluvvon soaikkuhiin.

Bivnnuhis jiepma gearggái Beaivvážis

Bivnnuhis jiepma, Niilá, lea dal geargán Beaivvážis. Njukčamánu 2015 álgorájus ja gittá vel maŋŋel beassážiid lea son ja dát eará davvi jiekŋaábi eallit guoimmuhan máŋgasa miehta sámi.

Olu buorre boahtimis

Olbmot leat dal čoagganan fas buvttadit teáhtera. Jiepma (njuorjjočivggaš) dramáhtalaš ja varalaš dilis, mánáid mielas árvideames guoimmuheaddji, lea mii vuolggaha Beaivváš-jagi. Nuppádassii čavččabeallai, de ges beassat oaidnit ovddeš Beaivváš buvttadusa mii fas lea ilgadasat guvlui, mas fokus lea bearášveagaválddálašvuohta.

Rolf Degerlund šadda ođđa teáhterhoavda

Beaivváš Sámi Našunálateáhtera stivra virgáibijai ikte duor. 4.12. Rolf Degerlund ođđa teáhterhoavdan Beaivvážis. Son joatká go dalá hoavda Haukur J. Gunnarsson guođđá Beaivváža ođđajagimánu 1. B., 2016is ja galgá de doaibmat 4 jahkedoaimma (åremål).

Čájálmas doarju Mama Sara

Gaskavahkku juovlamánu 10. B. čájeha Beaivváš čájálmasa “The Sound of Sápmi” Egil Keskitalo bokte, mii de galgá doarjut Mama Sara organisašuvnna skuvlahuksemiid guovlluin gos skuvla ja skuvlavázzin ii boađe nuvttá.

Njeallje buori ja nanu ohcci

Áigemearri ohcat teáhterhoavddavirgi Beaivváš Sámi Našunálateáhteris manai golggotmánu 1.b. ja dal leat Beaivvážis njeallje ohcamuša, buot njeallje bohtet ohcciiguin geain lea sihke buorre formálalaš gelbbolašvuohta ja nanu teáhterduogáš.

Viderefører dialogen om nytt teaterbygg

Statsbudsjettet for 2015 gir ingen svar i forhold til nytt teaterbygg for Det Samiske Nasjonalteatret Beaivváš. Nå vil teaterledelsen be Stortinget avklare hvordan Norge skal skape en hjemmebane for samisk kunst og kultur i Nordområdene.

Ja dal vuolgit Gurut guvlui Heahtás

Ja dal de dollet gurut guvlui Heahtás, čájálmasašoktavuođas, bear. 3.10. rájes, go de lea Siri Broch Johansena bihtás “Gurut guvlui Heahtás”, álgočájálmas dáppe Beaivvážis, Guovdageainnus. Ja go de vel oktii vel čájehuvvo Guovdageainnus sotn. 5. B., de mátkkoštišgoahtá čájálmas ja vuosttaš báiki dán mátkis lea dieđusge Heahttá...

Sámevašuheaddji Beaivvážis

Go Beaivváš dal fargga vuohččan čájeha Siri Broch Johansena “Gurut guvlui Heahtás”, de addá teáhter sátnesaji sámevašuheaddjái Junnii. Lea romsalaš ja Beaivváš debutánta Espen Østman gii lea ožžon dán eahpidahtti gutni bilkidit sámivuođa.

Beakkan čájálmas

Beaivváš lea Gurut guvlui Heahtás čájálmasain bures lihkostuvvon. Čájálmas lea čájehuvvon 13 iešguđege báikkiin, oktiibuot čájehuvvon 18 geardde (gitta Álttá, mii lei 28.10.) ja gaskkamearalaččat leat lagaibut 100 olbmo oaidnán juohke čájálmasa.

The Sound of Sápmi

Egila somás showa, čájehuvvo vuosttaš geardde Marrasis Guovdageainnus. Plána lea maid finadit eará sámi báikiin, ea. ea. Kárášjogas ja Deanus.

Inga Juuso lea eretvádjolan

Inga Juuso vádjolii eret borgemánu 23 beaivvi. Son lei dovddus juoigin, muhto maiddái neavttáriin máŋggain buvttadusain, earret eará Beavvážis.

Siri dollii boasttu guvlui Heahtas

Go Siri Broch Johansen nuorran vuoddjái biillain iežas ustibiiguin ruovttubáikkis Deanus Osloi, vudje boastut guvlui Heahtás, Eanodagas.

5 000 jagi boares teaksta bođii lávdái

Sáhttá go badjel 5000 jagi boares teaksta muitalit midjiide maidege otne? Die lea gažaldat mii jerrui ja Beaivváža ođđa čájálmasas nammalassii “Mun lean Inanna”, mii čájehuvvui vuosttaš geardde Álttás geassemánu 14. B.. Vástádus gažaldahkii maid bođii, ja vástádus lei "jua".

Ii dal ge Hedda

Hedda bálkkašupmi geigejuvvui ikte sotnabeaivvi 15.6., Oslos, Beaivváš čájálmas “Ridn’oaivi ja nieguid oaidni» čuovga- ja jietnahábmen Kurt Hermansen ja Roger Ludvigsen bokte lei nammaduvvon , muhto bálkkašupmi ii geavván gal Beaivváža gieđaid gaskkii..

Nammaduvvon 2014 Hedda-bálkkašupmái

Beaivváš lea Roger Ludvigsen:a musihkka- ja jietnahábmema bokte ja Kurt Hermansen:a čuovgahábmema bokte, čájálmasas “Ridn’ oaivi ja nieguid oaidni”, nammaduvvon Hedda-bálkkašupmái, nammalassii bálkkašumi “buoremus audiovisuála hábmema” oasis.

Teáhtervisti ráđđehusa hálddus

Beaivváš Sámi Našunálateáhteris lea doaivu ahte Ráđđehus miehtá ođđa teáhtervisti ceggemis. Sámediggi lea ovttajienalaččat dorjon sávvamuššii cegget ođđa teáhtervisti Guovdageidnui.

Teáhterfestivála lihkostuvai bures

Beassážat bohte ja manne. Beaivvážis lágidii vuosttaš geardde teáhterfestivála, oktiibuot 10 čájálmasa, buot ahkehasaide. Dasa lassin čájehii Beaivváš oasi bivttasbuvttadusas mii lea dahkon áiggiid mielde.

Ođđa teáhterfestivála beassážiiguin

Beaivváš Sámi Našunálateáhter lea rámis bovdet dasa mii árvideames lea vuosttaš sámi teáhterfestivála obanassiige, mii lágiduvvo beassážiid 2014 Guovdageainnus.

Teáhtervisti ohcamuš geigejuvvon

Teáhtervisti ohcamuš geigejuvvon Álttás 13.1.2014 gos earát eará Sámediggepresideanta ja teáhtera stivrrajođiheaddji ja -hoavda leigga.

…danne go dat riggudatta Norgga

The following is an excerpt.

Mari Boine ja Bjørn SundquistDovddus neavttár Bjørn Sundquist doarju, mu maid Mari Boine, girječálli Mikael Niemi, Norgga Riksteater hoavda Ellen Horn, nubbe dovddus norgga neavttár Nils Ole Oftebro ja 55 eará kulturbargit ja -berošteaddjit, sihke Sámis, Norggas, Suomas ja Ruoŧas. Maid sii dorjot? Na, jurdaga ahte Beaivváš Sámi Našunálateáhter galgá oažžut ođđa teáhtervisti.